Blog

Praha 10. července 2026 – Rok po rozsáhlém červencovém blackoutu se ukazuje, že Češi zažívají méně výpadků elektřiny a méně se obávají jejich opakování. Dlouhodobější změnu v připravenosti domácností však loňská zkušenost nepřinesla. Více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin a záložním zdrojem energie disponuje pouze každá osmá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu dodavatele energií, společnosti epet.

Alespoň hodinový výpadek proudu zažily v posledním roce necelé dvě třetiny respondentů (63 %), zatímco loni to byly téměř tři čtvrtiny (74 %). Zkrátila se i délka výpadků. Blackout delší než šest hodin letos zažilo 8 % respondentů, zatímco před rokem 13 %. Data naznačují, že situace se oproti loňsku zlepšila. Současně ale ukazují, že s klesajícím počtem výpadků slábne i pozornost, kterou domácnosti věnují vlastní připravenosti. 

„Loňský blackout byl pro mnoho domácností silnou zkušeností. Po roce ale vidíme, že lidé se cítí bezpečněji, protože výpadků ubylo a jejich délka se zkrátila. To je pozitivní zpráva. Na druhou stranu nás překvapuje, že se tato zkušenost téměř nepromítla do praktické připravenosti domácností na podobné situace,“ říká Roman Šmíd, obchodní ředitel společnosti epet, dodavatele elektřiny a plynu, která na českém trhu funguje již od roku 2005. 

Češi jsou možná až příliš klidní 

Výsledky průzkumu ukazují zajímavý paradox. Přestože se počet výpadků snížil, rizika spojená s fungováním energetické infrastruktury zcela nezmizela, Češi jsou ale až příliš klidní. Energetický trh je dnes stabilnější než v období energetické krize a geopolitická situace je předvídatelnější než před několika lety. Současně však rostou nároky na distribuční soustavu a stále častěji ji prověřují extrémní projevy počasí. 

Právě nadcházející letní měsíce budou dalším testem odolnosti energetické infrastruktury. Dlouhotrvající vlny veder zvyšují spotřebu elektřiny kvůli chlazení domácností, kanceláří i průmyslových provozů. Zároveň zatěžují části distribuční sítě, z nichž některé byly budovány v době, kdy podobně dlouhá období extrémních teplot nebyla běžná. 

„Nejde o to, že by několik horkých dnů automaticky znamenalo problém. Česká energetika má dostatek výrobních kapacit a provozovatelé sítí dlouhodobě investují do jejich modernizace. Výzvou jsou spíše dlouhotrvající vlny veder a stále vyšší nároky na distribuci elektřiny. Právě proto je důležité nepodceňovat ani připravenost na úrovni domácností,“ vysvětluje Roman Šmíd. 

Dodavatelé energií zůstávají hlavním zdrojem informací 

Přestože za odstraňování poruch a obnovu dodávek odpovídají distributoři elektřiny, lidé očekávají informace především od svého dodavatele energií. Potvrzují to i výsledky průzkumu. Informace o tom, jak se při blackoutu zachovat, by od svého dodavatele očekávala téměř polovina Čechů. Na distributora by se obrátilo 46 % respondentů. A stát, samosprávy nebo média zůstávají výrazně pozadu. 

Nejdůvěryhodnější institucí při blackoutu zůstávají hasiči a záchranné složky, za nimi následují právě dodavatelé energií. Vlastního dodavatele považuje za důvěryhodný zdroj informací 93 % respondentů.  

„Lidé chtějí v krizových situacích především rychlé, srozumitelné a ověřené informace. Výsledky průzkumu potvrzují, že dodavatelé energií dnes nejsou vnímáni pouze jako poskytovatelé služeb, ale také jako důležitý zdroj informací a partner pro řešení mimořádných situací, což jsme si ověřili i při komunikaci s vlastními zákazníky při loňském skutečném blackoutu,“ říká Roman Šmíd. 

Připravenost domácností se za rok téměř nezměnila 

Zatímco výpadků ubylo a obavy postupně slábnou, připravenost českých domácností zůstává prakticky stejná jako před rokem. Polovina domácností má pro případ blackoutu připravenou nabitou powerbanku. Dvě třetiny spoléhají na svítilnu a tři čtvrtiny na svíčky. Zásobu jídla má více než 60 % respondentů. Dostatek pitné vody na 24 hodin pro všechny členy domácnosti však stále nemá téměř 40 % domácností. Ani u vybavení, které rozhoduje při delším výpadku, se situace výrazně neposunula. Záložní zdroj energie má pouze 13 % respondentů, tedy přibližně každá osmá domácnost. 

Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že po jednom až dvou dnech bez elektřiny začínají být kritické nejen dodávky vody, ale také fungování mobilních sítí, internetu, čerpacích stanic nebo zásobování obchodů.  Aktivně se o správný postup při blackoutu zajímají čtyři z deseti Čechů, prakticky stejně jako před rokem. Beze změny zůstává i pocit informovanosti. Dostatek informací o tom, jak se na výpadek elektřiny připravit, má podle vlastních slov necelá polovina respondentů. Druhá polovina si stále není jistá, zda by v podobné situaci postupovala správně. 

Muži jsou podle průzkumu na krizové situace lépe připraveni z hlediska domácích rezerv. Častěji, než ženy uvádějí, že mají dostatek pitné vody, potravin nebo dalšího vybavení potřebného pro zvládnutí výpadku elektřiny. 

Domácnosti zůstávají nejslabším článkem 

Výsledky průzkumu naznačují, že zatímco energetický sektor ujišťuje občany o odolnosti a postupném zvyšování připravenosti, domácnosti s ním drží krok jen částečně. Výpadků ubývá, důvěra v energetický sektor roste, základní připravenost domácností se však za poslední rok téměř neposunula. 

„Loňský blackout ukázal, že většina domácností zvládne několik hodin bez elektřiny poměrně dobře. Delší výpadky už ale přinášejí úplně jiné problémy. Začíná chybět voda, omezuje se komunikace a komplikují se běžné každodenní činnosti. Přitom základní připravenost není složitá ani nákladná. Právě proto by měla být stejně samozřejmá jako domácí lékárnička nebo detektor kouře,“ uzavírá Roman Šmíd, obchodní ředitel dodavatele energií společnosti epet. 

O společnosti epet 
Společnost epet je stabilním dodavatelem elektřiny a zemního plynu od roku 2005. V roce 2021 se pod epet začlenila společnost Dobrá Energie s.r.o., a z hlediska dodaného objemu energií tak vznikl největší alternativní dodavatel, který zajišťuje plyn a elektřinu pro více než 180 tisíc odběrných míst. Společnost epet je součástí Energetického a průmyslového holdingu, silné energetické společnosti, jejímž většinovým vlastníkem je Daniel Křetínský.

Průzkum společnosti epet probíhal od 16. do 22. 6. 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů ve věku 18-65 let ze všech krajů České republiky. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.  

Zdroj: epet 

---

Často kladené otázky

Praha 9. července 2026 – Kde jsou zlevněné vejce řeší každý měsíc desítky tisíc Čechů a poptávka za rok vyskočila o třetinu. Naopak levné máslo, které se řešilo loni, už Čechy přestává trápit. A jak začíná léto, mění se i to, co domácnosti hledají ve slevě – do popředí jdou cukr na zavařování a maso na gril. Data o tom, co Češi shánějí v akci, ukazují na to, kde nás zdražování trápí nejvíc.

Každý měsíc napíše do vyhledávače „vejce v akci“ zhruba 45 tisíc lidí. To je, jako by se jednou za měsíc celé krajské město posadilo k počítači a začalo pátrat, kde seženou levnější vejce. Vyplývá to z dat českého analytického nástroje Marketing Miner, který firmám pomáhá sledovat nejen to, co Češi reálně vyhledávají, ale i jaké weby se na tato slova umisťují a kolik mají návštěvnosti.

Proti loňsku poptávka po slevách na vejce stoupla o 34 %, z loňských zhruba 34 tisíc na dnešních 45 tisíc hledání měsíčně. V lednu, hned po vánočním pečení a výdajích, číslo vyskočilo až na 71 tisíc za měsíc. Když se připočtou všechny varianty („vajíčka v akci“, „vejce v akci 30 ks“ a podobně), blíží se počet lidí hledajících slevu na vejce 60 tisícům měsíčně.

Přehledně co Češi shánějí v akci a slevový kalendář národa zde.

Co vás na tom má zajímat

Vyhledávání slev je tichý ukazatel toho, kde domácnosti šetří. Lidé nehledají akci na věci, které je netlačí – hledají ji na to, co jim v košíku začíná zdražovat. Když poptávka po slevě na jednu potravinu rok co rok roste a u jiné padá, vzniká mapa toho, kde nás zdražování bolí nejvíc. Jelikož nejde o pocity, ale o reálné počty hledání, které vychází z průzkumů, je to velmi realistický pohled do peněženek statisíců lidí najednou.

A právě teď je v datech vidět čerstvá změna. Jak se rozjíždí zavařování a grilovací sezona, prudce roste zájem o slevy na cukr a na maso.

Vejce vedou žebříček, ale důvod není jen v ceně

Vejce nejsou v čele náhodou. Že nejde jen o pocit z vyhledávání, potvrzují ceny: podle Českého statistického úřadu byla vejce na začátku roku 2026 meziročně dražší o 16,5 %. Za zdražením stojí dvě věci, které se sešly ve špatnou chvíli.

Tou první je velká přestavba kurníků. Od roku 2027 bude v Česku platit zákaz klecových chovů slepic. Chovatelé proto přestavují haly na prostornější chovy, kde slepice nejsou v klecích (takzvané voliérové a halové systémy). Přestavba stojí peníze, které se do ceny vajec promítají ještě dřív, než zákaz vůbec začne platit.

Druhým důvodem je ptačí chřipka. Jen za rok 2025 evidovala Státní veterinární správa jedenáct ohnisek nákazy přímo ve velkochovech a další desítky v menších chovech, letos už evidovala 9 ohnisek v komerčních chovech a celkem 19 v nekomerčních. Každé ohnisko ve velkochovu znamená utracení celého hejna, tím je i méně vajec na pultech. Méně vajec, vyšší cena, víc lidí hledajících slevu. Řetězec je jednoduchý.

Máslo zlevnilo a lidi přestali shánět slevy

Slevu na máslo dnes hledá zhruba 11 tisíc lidí měsíčně, to je o polovinu méně než před rokem. Ještě loni patřilo máslo k symbolům drahoty: čtvrtka za víc než šedesát korun, fronty u akčních cen, zájem antimonopolního úřadu o to, proč zdražuje. Ještě loni v létě jeho cena rostla. Pak začala klesat.

Že nejde o to, že by lidé na máslo rezignovali, potvrzují tvrdá oficiální čísla. Podle Českého statistického úřadu bylo máslo letos v dubnu o čtvrtinu levnější než před rokem (−25,2 %) a podobně i v květnu (−23,3 %). Když máslo na pultě zlevní samo o sobě skoro o čtvrtinu, slevová akce přestává být událostí, kvůli které člověk obíhá tři obchody. Zlevnilo přitom i trvanlivé mléko, meziročně o 17,7 % a zájem o slevu na mléko ve vyhledávání spadl o 16 %. Ať se na to podíváme z kterékoli strany, vychází totéž: když cena klesá, lidé přestávají hledat slevy.

„Hezky je na tom vidět, jak rychle se chování Čechů mění s cenou. Ještě loni bylo hvězdou slev máslo, dnes už to není téma. Lidé totiž neshánějí slevy plošně, ale chtějí ušetřit nejvíc na tom, co se jejich života dotýká nejčastěji a hlavně, co jim připadá aktuálně drahé,“ říká Vojtěch Toulec, spolumajitel Marketing Mineru.

V létě sháníme cukr, v zimě rum

Data zároveň prozrazují, že každá potravina nás trápí v jiný čas. Právě teď se rozjíždí cukr. Slevu na něj hledá meziročně o 54 % víc lidí a zájem o něj poroste až do konce července, kdy se zavařuje. V lednu cukr shání jen 2500 měsíčně, ale v sezoně se vyšplhá až k 15 tisícům. Spolu s cukrem se nahoru derou krkovice a kuřecí prsa: přišla grilovací sezona.

Na podzim štafetu převezme máslo, o které je před Vánocemi zájem kvůli pečení. Vrcholem celého roku je rum: v běžném měsíci ho ve slevě shání kolem 4500 lidí, v prosinci ale poptávka vystřelí na 15 tisíc. Vánoční cukroví má své pevné místo i ve statistice vyhledávání.

Pro typického „lovce slev“ to znamená jediné. V červenci obchází kuchyni mezi hrnci s marmeládou a pytli cukru, v prosinci řeší, kde sežene levnější rum do cukroví a data ukazují, že v tom není sám. Dělají to současně desítky tisíc Čechů.

Lidé už nehledají jen „vejce v akci“. Chtějí vědět kde a kdy

Nejnovější data ukazují ještě jeden posun: Češi loví slevy čím dál cíleněji. Některé konkrétní dotazy rostou raketově: „vejce v akci dnes“ hledá meziročně skoro jedenáctkrát víc lidí, spojení typu „vejce v akci 30 ks“ společně s názvem konkrétního supermarketu ještě mnohonásobně víc.

„Sleva už pro lidi není bonus, ale součást nákupního plánu. Neshánějí jen ‚vejce v akci‘, ale konkrétní balení, konkrétní řetězec a konkrétní den. Dnes už jasně vidíme i to, jaké weby takové vyhledávání stahuje. Portály, které se na tyto slevové dotazy dokážou ve vyhledávačích umístit na předních pozicích, těží z toho, že uživatelé jdou najisto, a získávají z nich ohromnou návštěvnost,“ doplňuje Toulec.

Co bude dál

Vejce ze špičky žebříčku hned tak nezmizí. Přestavba kurníků kvůli zákazu klecí poběží až do roku 2027 a tlak na cenu vajec s ní zůstane. Máslo naopak dál vychládá z krize, a pokud bude trend levnějších potravin pokračovat, slevová horečka kolem něj nejspíš ještě poleví. A v červenci data čeká pravidelný rituál: cukr zamíří k vrcholu a národ se vrhne na zavařování.

METODIKA

Data pocházejí z analytického nástroje Marketing Miner, který sleduje reálnou hledanost slov v Česku a na Slovensku. Čísla jsou agregované odhady skutečných měsíčních objemů hledání z více zdrojů – nejde o úplný census ani o jediný vyhledávač, ale o odhad reálných počtů hledání pro tisíce dotazů najednou včetně meziroční změny a sezonní křivky. Analýza vychází z exportu dotazů s modifikátory „v akci“ a „ve slevě“ z června 2026; před vyhodnocením byla data očištěna od nekomerčního šumu (názvy pořadů a filmů). Ceny potravin pocházejí z indexů spotřebitelských cen Českého statistického úřadu (2026). Údaje o ptačí chřipce vycházejí ze Státní veterinární správy, údaj o zákazu klecových chovů z novely zákona na ochranu zvířat.

Zdroj: Marketing Miner  
https://www.protext.cz.

---

Často kladené otázky

Praha 9. července 2026 – Souhrnná cena oblíbených potravin na gril se od loňska prakticky nezměnila, u jednotlivých položek ale došlo k výrazným meziročním změnám. O pětinu zlevnilo celé kuře, o desetinu kuřecí prsa, vepřová krkovice, makrela či olivový olej. Nejvýrazněji naopak zdražil hovězí burger, a to o 20 %, resp. o 50 korun za kilogram. Vyšší ceny pocítíme také při nákupu zeleniny, zejména u cukety (+40 %), brambor (+17 %) nebo papriky (+10 %). Průměrná sleva sledovaných položek v akčních letácích dosahuje 28 %. Vyplývá to z meziročního srovnání cen v akčních letácích sedmi největších obchodních řetězců. Analýzu provedla společnost Česká distribuční, která je součástí skupiny VLTAVA LABE MEDIA, a zároveň největším distributorem tištěných letáků v České republice.

„Grilovací sezona je v plném proudu, a proto jsme se znovu podívali do akčních letáků a porovnali, jak se meziročně vyvíjejí ceny oblíbených potravin. Sledovali jsme šestnáct položek napříč masem, rybami i zeleninou. Ukázalo se, že celkové náklady zůstávají podobné jako loni, výrazně se ale proměnila jejich struktura. Zatímco maso nebo olivový olej v akcích zlevňují, zelenina naopak zdražuje. Řetězce dál lákají zákazníky na výrazné slevy, které v průměru dosahují 28 %. Při plánování nákupu podle tištěných letáků tak mohou domácnosti ušetřit až třetinu výdajů. Vyplatí se proto nabídky sledovat a nákup si předem promyslet,“ říká Jaroslav Staněk, manažer marketingu a komunikace České distribuční.

Letní nabídka akčních letáků je i letos plná výrazných slev na oblíbené potraviny ke grilování. Nabídka kuřecího masa zahrnuje především kuřecí prsa, stehna, ale i celá kuřata. Vepřové maso je nejčastěji zastoupeno oblíbenou krkovicí nebo pečení. Ve velkém množství se v letácích objevují hovězí burgery. Pestrá je také nabídka uzenin, zejména špekáčků nebo bavorských klobás. Zkrátka nepřijdou ani milovníci grilovaných ryb, sýrů nebo zeleniny.

Nejvíce zlevnil olivový olej, kuřecí, vepřové a rybí maso

Nejvýraznější meziroční pokles ceny zaznamenal olivový olej, který zlevnil z přibližně 290 Kč na 260 Kč za litr. Levnější je také losos (z 341 Kč na 319 Kč/kg) a makrela, která zlevnila o 19 Kč/kg. Akční cena pražmy zůstává přibližně na loňské úrovni kolem 290 Kč/kg. Celé kuře zlevnilo zhruba o pětinu na 57 Kč/kg a kuřecí prsa o desetinu na 114 Kč/kg. Naopak kuřecí stehna zdražila přibližně o 13 % na zhruba 108 Kč/kg. U vepřového masa zlevnila především krkovice, a to o 15 Kč/kg na 102 Kč, zatímco cena pečeně zůstává meziročně téměř beze změny. Mírnou úsporu přinášejí také špekáčky, kde kilogram zlevnil zhruba o 10 korun.

Zdražila zelenina i hovězí burger

Růst cen se projevil u všech sledovaných druhů zeleniny. Nejvíce u cukety, která meziročně zdražila o 40 %, přičemž kilogram nyní v akci vychází zhruba na 35 korun. Brambory podražily přibližně o pětinu a paprika o desetinu. Největší absolutní nárůst ceny ale zaznamenal hovězí burger – kilogram meziročně zdražil o 50 Kč na bezmála 300 korun. Více si zákazníci připlatí i za hermelín, a to přibližně o 23 Kč za kilogram.

Meziroční srovnání průměrných akčních cen a slev potravin na grilování (červen 2025 a 2026):

Položka (vždy 1 kg)	Průměrná sleva 2025	Průměrná sleva 2026	Průměrná cena 2025	Průměrná cena 2026	Meziroční rozdíl v ceně (Kč)	Meziroční rozdíl v ceně (%)
Kuřecí prsa	25 %	35 %	128,23 Kč	113,90 Kč	-14,33 Kč	-11 %
Kuřecí stehna	18 %	29 %	94,90 Kč	107,18 Kč	12,28 Kč	13 %
Kuře celé	27 %	36 %	70,61 Kč	57,40 Kč	-13,21 Kč	-19 %
Vepřová krkovice	33 %	36 %	117,18 Kč	101,72 Kč	-15,46 Kč	-13 %
Vepřová pečeně	38 %	43 %	111,90 Kč	109,93 Kč	-1,97 Kč	-2 %
Hovězí burger	14 %	10 %	248,79 Kč	297,59 Kč	48,80 Kč	20 %
Makrela	20 %	22 %	194,00 Kč	174,90 Kč	-19,10 Kč	-10 %
Pražma	7 %	11 %	282,33 Kč	291,50 Kč	9,17 Kč	3 %
Losos	24 %	20 %	341,00 Kč	319,00 Kč	-22,00 Kč	-6 %
Špekáčky	26 %	16 %	129,78 Kč	120,11 Kč	-9,67 Kč	-7 %
Bavorské klobásy	23 %	24 %	228,40 Kč	236,40 Kč	8,00 Kč	4 %
Hermelín	45 %	25 %	253,24 Kč	275,75 Kč	22,51 Kč	9 %
Cuketa	50 %	36 %	24,90 Kč	34,90 Kč	10,00 Kč	40 %
Paprika	51 %	47 %	49,05 Kč	54,03 Kč	4,98 Kč	10 %
Brambory	34 %	32 %	22,36 Kč	26,23 Kč	3,87 Kč	17 %
Olivový olej	27 %	25 %	291,76 Kč	261,17 Kč	-30,59 Kč	-10 %
Celkem	29 %	28 %	2 588,43 Kč	2 581,70 Kč	-6,73 Kč	0 %

Zdroj: Česká distribuční

---

Často kladené otázky

Frýdeckomístecko 9. července 2026 – Hned na třech místech musí v těchto dnech řidiči počítat s kyvadlovým provozem mezi Frýdlantem nad Ostravicí a Starými Hamry. Provoz řídí buď semafory, nebo regulovčíci. V prvním úseku na hranici Frýdlantu nad Ostravicí probíhá rychlá oprava povrchu silnice. Práce nebyly dopředu avizovány a překvapily řidiče i obyvatele Ostravice.

Pavlína Stankayová (KDU-ČSL), starostka Ostravice: „Upřímně nás to trošku překvapilo, s tím jsme nepočítali, ale je to záležitost pěti dnů.“

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Upozorňujeme řidiče, že od středy 8. července proběhne odstraňování výtluků ve Frýdlantu nad Ostravicí. Silnice I/56 bude proto průjezdná pouze kyvadlově jedním pruhem pro každý směr. Blesková rekonstrukce skončí nejpozději v pondělí 13. července. Řidičům se zároveň omlouváme za zdržení. Budeme se snažit harmonogram co nejvíce urychlit, ovšem bez dopadu na kvalitu.“

Komplikovanější je situace u přehrady Šance. Na frekventované silnici v horském úseku se vytvářejí dlouhé kolony.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Rekonstrukce potrvá necelý měsíc. Během zúžení řidiči projedou jedním jízdním pruhem kyvadlově. O zakázku usilovalo celkem osm dodavatelů. Vybírali jsme podle nejnižší cenové nabídky, ale zároveň i nejkratšího času uvedení stavby zpět do plnohodnotného provozu. Cena opravy podle smlouvy dosahuje 26 milionů korun.“ Opravou projde nejen povrch silnice, ale také svodidla a odvodnění.

Zdroj: POLAR televize Ostrava

---

Často kladené otázky