Category: Zpravodajství

Praha 21. dubna 2026 – Stát buduje ETCS za miliardy i tam, kde ho v budoucnu provozovat nechce.

Česká republika má podle Plánu moderního zabezpečení české železnice (Implementace ETCS) – dříve Národní implementační plán – zavést do konce roku 2030 zabezpečovací systém ETCS na 5192 km tratí. Tento plán je však zcela nerealistický hned z několika důvodů – vedle vysokých investičních a provozních nákladů je to i nedostatečná kapacita železničního průmyslu a zejména nejednotný technologický standard v rámci Evropské unie. Toho si je dobře vědom nový ministr dopravy Ivan Bednárik i nový generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth, kteří se v tomto smyslu vyjádřili v nedávné minulosti. Plán modernizace jako zásadní strategický dokument české železnice by proto měl co nejrychleji projít revizí, aby česká železnice nepřešlapovala na místě a zbytečně nerealizovala do budoucna nepotřebné investice.

„Mezi státem i odbornou veřejností panuje jednoznačná shoda, že ETCS je budoucnost železničních zabezpečovacích systémů, ze které nevede cesta zpět. Stejná shoda ale je i v tom, že současné tempo a rozsah implementace jsou neudržitelné. Jak pokračovat dál však nikdo neví,“ říká Josef Hendrych, předseda Spolku pro efektivní železnici. V současné době se přitom připravuje spuštění ETCS i na regionálních tratích, aniž by však byla dokončena implementace na těch nejdůležitějších tratích. Do budoucna se přitom s provozováním plnohodnotného ETCS na regionálních tratích nově už nepočítá! Hrozí tak, že Správa železnic vynakládá zbytečné prostředky na budování nepotřebné infrastruktury.

„Oficiální účtenka za pokrytí ETCS zní v současné době na 50 miliard korun. Ta reálná bude určitě o dost vyšší. Další náklady představují mobilní jednotky do hnacích vozidel, kde se jednotková cena pohybuje na 20 miliónech korun, ale i vyšších částkách. To představuje zvýšení kupních cen hnacích vozidel o zhruba 15 % a v případě starších vozů i o víc,“ vypočítává Josef Hendrych. Vedle těchto nákladů je třeba připočíst ještě nutnost přechodu z telekomunikačního standardu GSM-R na nový standard FRMCS okolo roku 2030. To bude představovat další miliardy korun na vybudování infrastruktury a výměnu palubních zařízení. Náklady na údržbu a revize ETCS infrastruktury i mobilních jednotek jsou také čtyřikrát až pětkrát vyšší než u současných národních zabezpečovacích zařízení.

Největším problémem ETCS ale podle Hendrycha jsou nesjednocené technické standardy ETCS v jednotlivých evropských zemích. „Původním cílem ETCS byla především interoperabilita – jedna palubní jednotka měla umožnit, aby jedna lokomotiva mohla projet celou Evropou. Realita je taková, že ETCS má čtyři různé standardy. Každá země zavádí jiný a jejich kompatibilita je přitom jen částečná. Sen o jednom zabezpečovači a jedné Evropě se tak rozplynul. Stejně jako sen o vyšší kapacitě tratí, které se mělo dosáhnout menšími rozestupy mezi vlaky, protože v reálném provozu se jezdí stále stejně,“ pokračuje Hendrych. Česká Správa železnic v současné době uvažuje o zavedení alternativních zjednodušených systémů jako PZV (Prostředek zastavení vlaku) nebo ETCS Stop na regionální tratě. PZV si vyvinula sama Správa železnic a chce si jej také sama implementovat. I tyto zjednodušené systémy však vyžadují velmi drahou plnohodnotnou palubní jednotku ETCS.

ETCS s výjimkou vyšší bezpečnosti železničního provozu nesplnila žádný z původních cílů jejího zavádění. Zvýšení bezpečnosti bylo ale realizováno jen za cenu výrazného celkového zvýšení finančních nákladů železniční dopravy. Výsledkem pak je, že zejména nákladní železniční doprava se stala prakticky nekonkurenceschopnou, a je v celé Evropě vytlačována ve prospěch nákladní silniční dopravy. Osobní doprava funguje jen za cenu masivních dotací, které jsou na jeden ujetý kilometr pětkrát vyšší než u autobusové dopravy.

„Nesmírně si vážíme realistického přístupu současného ministra dopravy i generálního ředitele Správy železnic. Je ale nejvyšší čas udělat aktualizaci plánu modernizace ve dvou krocích. Nejdříve zastavit další zavádění ETCS a z něj odvozených systémů na regionální tratě a následně zahájit českou a evropskou odbornou diskuzi. Výsledky těchto diskuzí by měl být jednotný ETCS, který bude skutečně fungovat v celé Evropě, a který přitom železnici nezruinuje. Náš odborný tým je připraven do této diskuze přispět. Do té doby bych se přimlouval za ‚generální stop‘ pro další budování ETCS v České republice,“ uzavřel Josef Hendrych.

O ETCS – ETCS je zkratka pro evropský vlakový zabezpečovací systém (z anglického European Train Control System). Je jednou ze součástí ERTMS. Měl by postupně nahradit cca 27 různých národních systémů vlakových zabezpečovačů a tak dosáhnout interoperability v železniční dopravě, tj. vedení vlaků po celém území Evropy bez nutnosti výměn hnacích vozidel na hranicích, popřípadě bez nutnosti vybavení hnacích vozidel různými národními systémy. Počítá se s jeho rozšířením především na vysokorychlostních tratích a tranzitních koridorech, do budoucna by měl nahradit všechny stávající národní systémy.

O Spolku pro efektivní železnici (SPEŽ) – Spolek pro efektivní železnici vznikl v roce 2013 pod starým názvem Spolek pro bezpečnou železnici. Je názorovou a komunikační platformou osob a institucí, kterým není lhostejný osud železnice v České republice. Naším hlavním posláním je podpora věcné diskuse a zprostředkovávání výměny názorů mezi předními odborníky a širokou veřejností na aktuální témata. V diskuzích se soustředíme především na otázky rozvoje bezpečné železniční dopravy jako efektivního a ekologického způsobu přepravy, která patří svým významem mezi klíčové součásti kritické infrastruktury státu. Vysokou odbornost, ale i názorovou rozmanitost garantují osobnosti, které jsou součástí našeho expertního týmu, z nichž všichni mají dlouholeté pracovní či akademické zkušenosti.

Zdroj: Spolek pro efektivní železnici

---

Často kladené otázky

Praha 21. dubna 2026 – Stovky motorkářů na jednom místě, desítky kurzů po celé republice i unikátní figurína, která odhaluje, co jezdce při nehodě skutečně chrání. „Učme se přežít“ i letos cílí nejen na samotné jezdce, ale i na ty, kteří je učí. Reaguje tak na realitu, kdy v Česku každoročně přibývají tisíce nových motorkářů, kteří potřebují své dovednosti dále rozvíjet. Projekt přitom kombinuje praktický trénink, moderní metody i změny ve vzdělávacím systému.

Až 450 motorkářů na jedné akci, desítky kurzů po celé republice a výuka sahající od základů až po školení komisařů. Projekt „Učme se přežít“ letos opět vstupuje do sezóny s ambicí zdokonalit samotné jezdce i změnit systém jejich vzdělávání a pro rok 2026 připravil 32 praktických kurzů pro veřejnost. Součástí je navíc 6 školení pro učitele autoškol, 3 programy pro zkušební komisaře a 5 specializovaných kurzů zaměřených na skútry, doplněných o tři velké akce „Kolama dolů s Policií ČR“, které propojují vyjížďky z více míst do jednoho cíle s celodenním programem až pro 450 účastníků. „Učme se přežít“ není jen o samotných kurzech pro motorkáře. Zaměřujeme se i na učitele autoškol, zkušební komisaře a celkové prostředí výuky. Naším cílem je dlouhodobě zvyšovat standard napříč celou republikou,“ říká ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák.

Kurzy „Učme se přežít“ se uskuteční na 10 polygonech napříč Českou republikou, mimo jiné v Mostě, Sosnové u České Lípy, Vysokém Mýtě, Třinci, Brně, Jihlavě nebo Příbrami. Jádrem programu je důraz na základní dovednosti. Praktická část se zaměřuje na krizové brzdění, brzdění na přesnost, ovládání motocyklu v nízkých rychlostech, práci s rovnováhou i přesné vedení stopy. Typickým cvičením je jízda mezi kužely, která rychle odhalí rezervy i u jezdců, kteří jinak působí jistě. „Řada jezdců má pocit, že základní dovednosti zvládá, ale ve chvíli, kdy má projet jednoduchý slalom mezi kužely, se ukáže, že má ještě velké rezervy. Právě proto se vracíme k úplným základům, které jsou pro bezpečnou jízdu klíčové,“ vysvětluje vedoucí instruktor „Učme se přežít“ Jiří Novotný.

Výuka přitom nekončí u samotné jízdy. Významnou roli hraje psychologie i pohybová příprava, díky které se účastníci učí trénovat koordinaci, rovnováhu i správné pohybové návyky. Součástí programu je také teorie jízdy a rozbor nejčastějších příčin dopravních nehod. Důraz je kladen na pochopení situací, například správného průjezdu zatáčkou, protože bez teoretického základu nelze očekávat správné zvládnutí v praxi. Autoškola poskytuje základní dovednosti, které je potřeba dál rozvíjet. Ideálně pod odborným dohledem, aby si jezdci nevytvářeli špatné návyky. Navíc po zimní pauze je nutné se do ježdění znovu dostat a správné návyky obnovit. 

Projekt reflektuje i technologický vývoj v oblasti bezpečnosti. Účastníci se seznamují s ochrannými prvky včetně moderních airbagových systémů. Novinkou je detailní prezentace motocyklového oblečení včetně rozpůlené figuríny připravené ve spolupráci s firmou Bikers Crown, na níž jsou viditelné vrstvy materiálů i chrániče, což názorně ukazuje funkci výbavy při nárazu i rozdíly v její kvalitě. Doplněna je také ukázkou vnitřní konstrukce přileb.

Kapacita kurzů je nastavena s důrazem na kvalitu výuky – ideálně ve čtyřech skupinách po zhruba patnácti účastnících, tedy přibližně 60 lidí denně. Na velkých polygonech může dosáhnout až 80 osob, což je maximální limit. Zájem o účast zůstává stabilně vysoký a roste i mezi organizovanými skupinami. Například komunita Havloids Memorial Club si letos rezervovala celou skupinu na jednom z kurzů pro přibližně 20 jezdců.

Samotnými kurzy projde přibližně 1200 až 1500 účastníků, což je v kontextu zhruba 20 tisíc nových držitelů motocyklového oprávnění ročně v Česku jen část cílové skupiny. Autoškola totiž poskytuje základní dovednosti, které je nutné dále rozvíjet. Bez tréninku si jezdci často fixují špatné návyky nebo přeceňují své schopnosti. Projekt se nesoustředí jen na jezdce, ale i na instruktory, učitele autoškol a zkušební komisaře.

„Cílem je kultivovat prostředí výuky jako celek a postupně zvyšovat standard napříč republikou. Vznikají nové metodiky, aktualizují se výukové materiály a dlouhodobě se zavádějí moderní nástroje, například videa zaměřená na vnímání a předvídání rizik,“ doplňuje Jan Polák. Důležitá je také kontinuita výcviku. Základ z autoškoly je potřeba dále rozvíjet, ideálně pod dohledem, zvlášť po zimní pauze, kdy se mnoho motorkářů vrací do sedla bez potřebné jistoty a musí si dovednosti znovu osvojit.

Projekt, který vznikl v Libereckém kraji před 16 lety, brzy překročil hranice regionu a dnes má i mezinárodní přesah. Český model výuky inspiruje nejen třeba v africké Keni, ale také napříč Evropou. Například portugalská národní asociace autoškol ANIECA na jeho základě připravuje změny ve svém systému. V nejbližší době má být tento přístup prezentován na úrovni ministerstva jako možná inspirace pro úpravu výuky v Portugalsku.

Financování zajišťuje Fond zábrany škod, který projekt dlouhodobě podporuje. Zapojení regionů pokračuje, například Liberecký kraj letos financuje dva kurzy na polygonu v Sosnové, kde projekt vznikl. „Jsem rád, že projekt Učme se přežít vznikl právě v Libereckém kraji a dnes už výrazně překračuje jeho hranice. O to víc nás těší, že se do něj můžeme znovu zapojit a podpořit konkrétní kurzy pro veřejnost,“ uvádí náměstek hejtmana pro dopravu Daniel David.

Zdroj: Tým silniční bezpečnosti

Kompletní tisková zpráva je k dispozici ZDE

---

Často kladené otázky

Praha 20. dubna 2026 – Po zhruba tříměsíčním přesunu do Haly 13 se farmářský trh Hala 22 opět otevírá na tradičním místě v srdci Holešovické tržnice. Návštěvníci se tak mohou vrátit do dobře známého prostředí a znovu nakupovat čerstvé potraviny přímo od farmářů v hale, která je dlouhodobě považována za jednu z nejvýznamnějších pražských adres pro kvalitní lokální produkty.

Dočasné přestěhování umožnilo provést nezbytné udržovací práce, které zahrnovaly rekonstrukci elektroinstalace, nové nátěry a další technické úpravy. Nešlo o celkovou rekonstrukci, ale o modernizaci, která zajistí bezpečnější a komfortnější provoz pro prodejce i zákazníky.

„V Hale 22 dlouhodobě dbáme na to, aby zákazníci i prodejci měli co nejlepší podmínky. Výrazně jsme zlepšili hygienické standardy prodeje a investovali do modernizace zázemí, které odpovídá nárokům na práci s čerstvými potravinami. Zároveň jsme posílili bezpečnostní opatření v celé hale, aby se u nás návštěvníci cítili příjemně a v bezpečí,” říká Martina Kleinová z obchodního oddělení Holešovické tržnice.

Hala 22 je už desítky let symbolem poctivých farmářských trhů. Její atmosféra přitahuje nejen obyvatele Holešovic a širší Prahy, ale také profesionální kuchaře z předních restaurací. O kvalitě a jedinečnosti trhu svědčí i zájem zahraničních médií – nedávno jej navštívil štáb španělské televize specializované na světová tržiště.

Návštěvníci se mohou těšit na široký sortiment: od čerstvé zeleniny a ovoce přímo od pěstitelů přes mléčné výrobky, pečivo, koření a bylinky až po maso, ryby či květiny. Hala 22 je dlouhodobě domovem malých farmářů, kteří zde prodávají své vlastní produkty od pondělí do soboty. V jarní sezóně nabídku doplní sazenice, méně známé bylinky i sezónní speciality.

Mezi stálice trhu patří například BIO hovězí maso od Davida Morávka, uzeniny vlastní výroby Karel Kvarda, bohatý výběr bylinek od Ilony Riegelové či zázvorové shoty od Gingles.

O víkendech se Hala 22 tradičně proměňuje v místo tematických akcí a rozšířené nabídky, kde nechybí houby z městské houbové farmy Mushroomplanet, BIO drůbež, vejce z volného chovu ani další sezónní produkty. Farmáři jsou připraveni poradit s pěstováním i s přípravou jídel z čerstvých surovin. 

Kdy dorazit? 
Po–Pá: 7:30–17:00 sobota: 7:30–14:00 / neděle: zavřeno 
Více informací: www.holesovickatrznice.cz / www.holesovickatrznice.cz/foodtrucky

Zdroj: Výstaviště Praha

https://www.protext.cz.

---

Často kladené otázky

Bruntál 20. dubna 2026 – Velkou trpělivostí se musejí obrnit řidiči, vyjíždějící z Bruntálu směrem na Valšov a Šternberk. Práce na budovaném obchvatu města vyžadují dlouhé minuty čekání při semaforem řízeném provozu.

Jan Rýdl, mluvčí ŘSD: „Kyvadlový režim potrvá přibližně dva měsíce a to z důvodu napojování nového obchvatu na současnou silnici I. třídy č. 45. Rozsah prací nedovoluje provoz čerpací stanice, která zůstává uzavřena. Řidičům děkujeme za trpělivost.“

Karel Cita, vedoucí projektu: „Na Olomoucké ulici je uzavřena částečně cesta I/45, budujeme hlavní trasu objektu SO 111 a objektu SO 141N. Následně bude převedena doprava na tyto objekty a budeme budovat napojení na čerpací stanici MOL. Práce postupují podle předloženého harmonogramu.”

S průběhem prací se seznámil také starosta města.

Martin Henč (ANO), starosta Bruntálu: „Právě se nacházíme na místě, které je klíčové pro obchvat Bruntálu, který se buduje. To místo je základní uzel u čerpací stanice MOL a já bych chtěl touto cestou poprosit občany, ať se obrní trpělivostí a vím, že jim to velmi, velmi komplikuje život. Holt to prostě musíme nějakou chvilku vydržet. Podle pana stavbyvedoucího máme informaci, že omezení toho provozu by mělo být do 12. 5. Bylo mi řečeno, že přes to nejede vlak.

Po dokončení napojení čekají město ještě letos další uzavírky na druhé straně obchvatu, u Oborné a na Žlutý kopec.

Zdroj: POLAR televize Ostrava

---

Často kladené otázky

Karlovy Vary 19. dubna 2026 – Pražský most přes řeku Ohři spojuje průtah městem s výpadovkou na Prahu i Chomutov. Minulý týden se jeho část uzavřela a doprava je svedená na objízdné trasy. Hned první dny ukázaly, že se kolony tvoří hlavně ve směru z centra. Provoz ale zatím zůstává bez vážnějších komplikací.

Jiří Baloun, ŘSD Karlovy Vary: “Stavba je plánovaná na dva roky, ale vždycky se bude jednat o jednu stavební sezónu. První most je nyní v počáteční etapě a bude dokončen zhruba na začátku listopadu.“

Na zimu se oba dva mosty plně otevřou.

Jiří Baloun, ŘSD Karlovy Vary: “Příští rok na přelomu března a dubna by se zahájila druhá etapa, kdy se bude jednat o závěru druhého mostu.“

Aktuálně je doprava na místě vedena v omezeném režimu.

Richard Topinka, znalec v oboru silniční dopravy: “Na mostě je obousměrný provoz svedený do jednoho jízdního pruhu, protože je tam otevřený režim a prostor je relativně široký. To znamená, že provoz je tam sveden do jednoho jízdního pruhu oboustranně. Rychlost je tu omezená na 30 km v hodině. Doporučuju jednoznačně tu omezenou rychlost striktně dodržovat a věnovat se plně řízení. Potom je tam další věc, a to zvýšený pohyb strojů a dělníků. Je tedy potřeba sledovat nejen provoz, ale i situaci na staveništi.“

Důvodem rekonstrukce je špatný technický stav mostu. Práce za zhruba 100 milionů korun zahrnují výměnu vozovky, izolace i dalších konstrukčních prvků. Hotovo má být na konci roku 2027. Do té doby musí řidiči počítat s omezeními, která se budou v jednotlivých etapách měnit.

Zdroj: POLAR televize Ostrava

---

Často kladené otázky

Brno 19. dubna 2026 – Brněnské vodárny a kanalizace provádí rekonstrukci inženýrských sítí na VMO Kohoutova. Pro řidiče to znamená řadu menších i větších dopravních omezení, na které během stavby narazí. Práce odstartovaly 17. března letošního roku.

Renata Hermanová, tisková mluvčí BVAK: „Jedná se o investiční akci statutárního města Brna. BVAK zde zajišťuje inženýrskou činnost. Důvodem rekonstrukce je špatný stavebně technický stav vodovodu 1000 mm. Jedná se o páteřní vodovodní řad, který vede z vodojemu na Palackého vrchu. K rekonstrukci dochází na ulici Sládkova od ulice Fléglova až po ulici Merhautova. Dále rekonstruujeme vodovod na ulici Merhautova.“

V současnosti je uzavřena ulice Sládkova a také je částečně omezen provoz na ulici Merhautova. Objízdná trasa pro uzavírku pak platí po místních komunikacích.

Renata Hermanová, tisková mluvčí BVAK: „Od 14. dubna bude po 3. dny uzavřen sjezd z ulice Porgesova na Merhautovu, tedy nájezd z té rychlostní komunikace. K tomuto stavu by mělo dojít také během července a to na 14 dní.“

Práce na stavbě by celkově měly trvat 401 dní. Hotovo bude tedy příští rok během jarních měsíců. Náklady stavby jsou 130 milionů korun.

Zdroj: POLAR televize Ostrava 

---

Často kladené otázky

Praha 17. dubna 2026 – Praha / Chlumec nad Cidlinou / Žatec / Olomouc, 13.–16. dubna 2026 – Opakované opravy opadaných omítek historických budov bez odstranění příčiny vlhkosti vedou podle odborníků k neefektivnímu vynakládání prostředků. Na problém upozornila série odborných setkání, která se v uplynulých dnech konala v několika městech České republiky.

„Dlouhodobě vnímáme, že se omítky opravují opakovaně, zatímco vlhkost ve zdivu přetrvává. I proto jsme se rozhodli zorganizovat sérii odborných setkání, která na tento problém upozorňují,“ uvedl Pavel Mudra, ředitel české pobočky značky BIODRY.

Podobně se vyjádřil i zahraniční host setkání italský architekt Paolo Sala, který se dlouhodobě věnuje problematice vzlínající vlhkosti. „Pokud se neřeší zdroj vlhkosti, nové omítky nebo fasády problém pouze dočasně překryjí,“ uvedl.

Setkání proběhla postupně v Praze, Chlumci nad Cidlinou a Žatci za účasti odborné veřejnosti i zástupců vlastníků historických objektů. Diskuse se zaměřily mimo jiné na efektivitu oprav a postupy při řešení vlhkosti ve zdivu.

Na program navázala 16. dubna odborná přednáška v Olomouci. Vystoupil na ní Franco Baga, technický ředitel celosvětové sítě Biodry, který představil fyzikální principy této neinvazivní technologie. V rámci své návštěvy zároveň kontroluje dodržování standardů stanovených švýcarskou centrálou; česká pobočka podle jeho vyjádření tato kritéria splnila.

Podle účastníků zůstává problematika vzlínající vlhkosti aktuálním tématem, které má dopad nejen na stav budov, ale i na náklady spojené s jejich údržbou.

O společnosti BIODRY ČR

Společnost BIODRY ČR se zabývá řešením vzlínající vlhkosti ve zdivu. Technologie Biodry je podle společnosti využívána ve více než 16 000 budovách ve 39 zemích světa, včetně historických objektů a veřejných staveb.

Zdroj: odborníci na sanaci vlhkosti – vysousimebudovy.cz

Kontakt:

Pavel Mudra

jednatel

E-mail: dotazy@vysousimebudovy.cz

Tel.: +420777276137

www.vysousimebudovy.cz

---

Často kladené otázky

Brno 17. dubna 2026 – Ulice Zemkova v brněnských Žabovřeskách je uzavřena. Důvodem je špatný technický stav místního vodovodu a kanalizace, který je momentálně v rekonstrukci. Řidiči, kteří by tak tudy chtěli projet musí počítat s objížďkou, která vede po místních komunikacích.

Renata Hermanová, tisková mluví BVAK: „Důvodem těchto stavebních prací je špatný technický stav vodovodu a kanalizace. Už se zde vyskytovalo značné množství havárií. Vodovod je z roku 1930 – 1939 a kanalizace je pak z roku 1935. Vodovod měníme na vodovod o průměru 100mm z tvárné litiny v celkové délce asi 100m.“

Dopravní omezení se dotkne také chodců, pro které platí obchůzné trasy. Komunikace po skončení rekonstrukce dostane nový povrch, stejně tak i chodníky.

Renata Hermanová dodává: „Je tam důležité zmínit také to, že se zde vyskytuje stará alej. Zde nedojde k žádnému zásahu do této vegetace. Protože se zde nachází staré inženýrské sítě, tak některé práce musí být prováděny ručně.“ 

Hotovo by mělo být na konci letošního roku. Celkově pak rekonstrukce vyjde na 17,6 milionu korun.

Zdroj: POLAR televize Ostrava 

---

Často kladené otázky

Praha 16. dubna 2026 – Jubilejní desátý rok už zaměstnanci skupiny E.ON v České republice vyrazili uklízet své okolí v rámci celorepublikové iniciativy Ukliďme Česko. Nepřízeň počasí organizátory přiměla posunout původně plánovaný termín z konce března na pátek 10. dubna a i v dešti se zúčastnilo přibližně 200 dobrovolníků přímo v terénu v několika lokalitách. V rámci projektu Turistika beze stop a ve spolupráci s Klubem českých turistů se úklid letos vůbec poprvé cíleně zaměřil na turistické trasy. Zaměstnanci posbírali na 14 místech 264 pytlů odpadků, což dohromady dalo zhruba 3,9 tuny.

E.ON se akce Ukliďme Česko účastní dlouhodobě a pravidelně ji podporuje také jako vítěze soutěže E.ON Energy Globe z roku 2014. Právě kontinuita a důraz na dlouhodobý pozitivní dopad patří mezi hlavní důvody, proč se do úklidu každoročně zapojují stovky zaměstnanců napříč regiony.

„To, že se naši zaměstnanci už deset let pravidelně zapojují do akce Ukliďme Česko, je pro mě jasným důkazem, že jim není lhostejné prostředí, ve kterém žijeme. Dobrovolnictví u nás nevzniká shora, ale přirozeně zevnitř – lidé se hlásí sami, přicházejí s vlastními podněty a chtějí přiložit ruku k dílu. Právě takové aktivity ukazují, že i zdánlivě malé kroky mohou mít ve výsledku velký dopad. O to víc mě těší, že se z této iniciativy stala dlouhodobá tradice, která spojuje naše zaměstnance napříč regiony,“ uvedla Claudia Viohl, generální ředitelka E.ONu v České republice, která sama uklízela na jedné z tras projektu Turistika beze stop v Modřanské rokli v Praze.

Letošní ročník byl výjimečný způsobem, jakým se vybírala místa k úklidu. E.ON spojil síly s Klubem českých turistů, se kterým na projektu Turistika beze stop spolupracuje, vytipoval konkrétní úseky turistických tras, které si zásah dobrovolníků žádaly nejvíce. Do hledání takzvaných „míst, která prokouknou“, se zároveň zapojila i široká veřejnost – zákazníci i turisté mohli posílat své tipy prostřednictvím sociálních sítí a firemních newsletterů.

Do úklidu se zapojilo zhruba 200 zaměstnanců ve třech hlavních regionech. V Brně a okolí vyrazilo do terénu přibližně 90 dobrovolníků, kteří uklízeli v Kohoutovicích, Černovicích, ulici Kuldově a také v obcích Sokolnice či Moravany u Brna. Speciální pozornost zde dostala také turistická trasa v Národním parku Podyjí. V Českých Budějovicích se přibližně 80 dobrovolníků zaměřilo na lokality Družba, Nemanice, Zavadilka, Rožnov nebo Plavskou. Novinkou byl úklid turistické trasy Fričova stezka v Boršově nad Vltavou. V Praze se zhruba 20 zaměstnanců soustředilo na Modřanskou rokli v rámci iniciativy Turistika beze stop.

Během letošního ročníku dobrovolníci sesbírali celkem 264 pytlů odpadu o celkové hmotnosti 3900 kilogramů. Kromě běžného nepořádku, jako jsou plastové obaly, plechovky nebo cigaretové nedopalky, se v přírodě tradičně objevily také objemnější či kuriózní nálezy. Hlavním cílem akce však zůstává především prevence a osvěta – tedy snaha, aby odpad v přírodě vůbec nevznikal.

„Znovu jsem si potvrdil, jak silnou energii má dobrovolnictví v praxi. Když vidíte kolegy, kteří dobrovolně vyrazí do terénu a společně mění své okolí k lepšímu, je to nejen inspirující, ale i zavazující. Ukliďme Česko pro nás není jednorázová akce, ale součást dlouhodobého přístupu k odpovědnosti vůči společnosti i přírodě. Dalším takovým projektem je zároveň Turistika beze stop, protože bychom neměli zapomínat na to, že by ani při našich výletech po nás neměli v přírodě zůstávat žádné stopy,“ doplnil Tomáš Bělohoubek, jednatel společnosti E.ON Česká republika, s.r.o.

Akce Ukliďme Česko je jen jednou z forem firemního dobrovolnictví, kterému se E.ON dlouhodobě věnuje. Vedle úklidu přírody se zaměstnanci zapojují také do pomoci sociálním službám, neziskovým organizacím nebo komunitním projektům v regionech, kde společnost působí.

Zdroj: E.ON

www.eon.cz

https://www.protext.cz.

---

Často kladené otázky

Praha 16. dubna 2026 – Sedm z deseti rodičů ve věku 25 až 39 let chce předat dětem spoření, které pro ně založili, do 25 let jejich života. Bydlení naopak rodiče často předávají až výrazně později. Zároveň přibližně každý třetí rodič říká, že svým dětem žádné úspory dávat nechce.

Rodiče v Česku přemýšlejí o finanční pomoci svým dětem různými způsoby. Zatímco část rodin chce děti podpořit už na začátku jejich samostatného života, jiní rodiče jsou přesvědčeni, že by se děti měly postavit na vlastní nohy bez výrazné finanční pomoci rodiny. Ukazuje to celorepublikový průzkum společnosti Broker Consulting a výzkumné agentury Behavio mezi 2000 respondenty, z toho 1074 rodiči ve věku 25 až 65 let.

„Někteří rodiče investují do vzdělání dětí a čekají, že ty se pak postaví na vlastní nohy. Jiní pomáhají s prvním bydlením, což má v Česku svou dlouhou tradici. Další dávají hotovost, mnozí zase vůbec nic. Takže v tomto „přenosu majetku z generace na generaci“ už vůbec nejde jen o finanční poměry jednotlivých domácností, ale i o preference a zamýšlené motivace samotných rodičů ve vztahu ke svým dětem a očekávaní, které od nich mají. V tom se česká společnost stratifikuje a blíží tradičním společnostem západním,“ říká Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Spoření chtějí rodiče předat dětem už na začátku samostatného života 
Předání úspor, které dětem rodiče během života naspořili, má podle mnoha rodičů smysl především ve chvíli, kdy začínají samostatný život. Mezi rodiči ve věku 25 až 39 let chce tyto úspory věnovat do 25 let dítěte 69 % respondentů. Peníze tak mohou sloužit například při studiu, při hledání prvního bydlení nebo na začátku pracovní kariéry.

Rodiče přitom dětem nejčastěji spoří spíše menší částky. Nejrozšířenější je spoření do 1000 korun měsíčně. Přesto téměř polovina rodičů, konkrétně 45 %, uvádí, že pro finanční start svých dětí dělá maximum. Podobně to vnímají i rodiče, kteří spoří méně než tisíc korun měsíčně. Mezi nimi říká, že dělají maximum, dokonce 47 %. Největší skupina rodičů přitom uvádí, že dítěti do života stačí částka do 200 tisíc korun.

„Když se podíváme na konkrétní životní kroky, které děti na začátku dospělosti čekají, ukazuje se, že dvě stě tisíc korun dnes často představuje spíše menší finanční polštář než skutečný start do života. Jen akontace na první bydlení se v řadě měst pohybuje v řádu statisíců až milionu korun. Podobně je to se vzděláním. Roční studium na soukromé vysoké škole v Česku může stát desítky až nižší stovky tisíc korun a studium v zahraničí ještě výrazně více. Smysl proto dává přemýšlet o částce pro děti v souvislosti s tím, jaký konkrétní krok v jejich životě má jednou podpořit,“ popisuje Martin Novák, hlavní analytik společnosti Broker Consulting.

Každý třetí rodič říká: děti si mají poradit samy 
Přístup rodičů k finanční podpoře dětí ale není jednotný. Čtvrtina z nich říká, že svým dětem žádné úspory nedalo ani neplánuje dát. Tito rodiče častěji zastávají názor, že do startu života není nutné dětem předávat finanční rezervu a že by si děti měly vybudovat vlastní zázemí samy. Nejčastěji tak odpovídali rodiče s nižším vzděláním a ti, kteří sami od svých rodičů žádnou výraznější finanční pomoc nedostali.

Největší překážkou při řešení finanční budoucnosti dětí je pak podle rodičů nedostatek peněz. Uvádí ho 45 % z nich. Paradoxně tento důvod zmiňuje i více než třetina rodičů s vyššími příjmy.

Byt nebo dům přichází často až mnohem později 
U nemovitostí je situace výrazně odlišná. Téměř polovina rodičů plánuje předat byt nebo dům až po 45. roce života dítěte. Nemovitosti také v mnoha rodinách zůstávají spíše součástí dědictví než pomocí při startu do dospělého života.

„Předání nemovitosti v Česku evidentně nepředstavuje běžnou formu výpomoci dětem, což je ostatně vcelku logické. Nemovitost je vázána na konkrétní fyzickou lokalitu, a šance, že se potomek bude chtít usadit v místě, které si vybrali rodiče, je relativně nízká. Pokud by navíc předání mělo proběhnout ještě během ekonomicky aktivního života rodičů, bylo by následně nutné v dojezdové vzdálenosti od zaměstnání shánět nemovitost náhradní, což nedává velký smysl. Nejčastěji se tedy zřejmě bude jednat o předání obydlí po skončení pracovního života a přesunu rodičů např. do odlehlejší rekreační nemovitosti,“ komentuje výsledky průzkumu Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti INVESTIKA.

Zkušenosti současných rodičů zároveň ukazují, že podobná pomoc nebyla v minulosti příliš běžná. Byt nebo dům od rodičů získalo podle průzkumu přibližně deset procent respondentů. Spoření založené rodiči uvádí zhruba čtyři procenta lidí a investice jen asi tři procenta.

Vypořádání dědictví může být pro rodiny komplikované 
Předání nemovitosti v rodinách často znamená také nutnost vyrovnat se s ostatními sourozenci, například jejich vyplacením z vlastních úspor, postupným splácením nebo prodejem části majetku. Přibližně každý čtvrtý respondent, který v minulosti získal nemovitost od rodičů, uvádí, že se musel finančně vypořádat s ostatními sourozenci. Zhruba polovina z nich přitom popisuje vypořádání dědictví jako nepříjemnou nebo komplikovanou zkušenost.

„Neochotu rodičů jasně uspořádat rozdělení dědictví mezi děti pokládám za jedno z největších selhání, kterých se rodiče můžou dopustit. Následné hádky dětí, nebo přinejmenším jejich partnerů a partnerek, často končí nevraživostí na celý zbytek života. Rodiče by si o uspořádání dědictví měli s dětmi jasně a upřímně promluvit a pak rozhodnout, a to samozřejmě i v případě, že toto uspořádání nemůže být zcela spravedlivé, protože například dítě dědící dům bude schopno sourozence vyplatit jen částečně,“ uzavírá Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

O výzkumu: kvantitativní výzkum (CAWI), únor 2026, vzorek 2000 respondentů reprezentativních vůči online populaci ČR 18+.

Video: https://www.youtube.com/watch?v=jTOO5npOQfs&t=16s

Zdroj: Broker Consulting

---

Často kladené otázky