Author: redakce

Praha 10. srpna 2026 – Cévní mozková příhoda patří k nejzávažnějším onemocněním vůbec, a přitom jí lze v mnoha případech předejít. Klíčem je včasná diagnostika srdečních arytmií, konkrétně fibrilace síní, která za každou třetí mozkovou příhodou stojí. Tato záludná arytmie přichází a odchází, často bez jakýchkoliv příznaků, a při jednorázovém EKG ji lékař jednoduše nezachytí. Holterové monitorování snímá srdeční rytmus nepřetržitě 24 až 72 hodin a skrytou hrozbu odhalí včas. Kardiologická ambulance Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi kapacitu holterového monitorování rozšiřuje, vyšetření je dostupné bez čekání a jako první zdravotnické zařízení v České republice záznamy vyhodnocuje s pomocí umělé inteligence.

„Mozková příhoda je onemocnění, které změní život během vteřiny, a přesto je v mnoha případech preventabilní. Jedním z klíčových kroků je odhalení fibrilace síní dříve, než stihne způsobit škodu. Holterové monitorování s podporou umělé inteligence je dnes nejspolehlivější cesta, jak tuto diagnózu včas zachytit,” říká MUDr. Ivana Doleželová, primářka a náměstkyně pro léčebnou péči Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi.

Proč jednorázové EKG nestačí

Při jednorázovém EKG v ordinaci lékař zachytí srdeční rytmus pouze v daném okamžiku. Pokud fibrilace síní právě neprobíhá, a tato arytmie se objevuje nezávisle na vůli pacienta, výsledek bude v normě. Pacient přitom nemá nasazenou žádnou lékovou prevenci a mozková příhoda pak přijde zdánlivě z plného zdraví.

„EKG zaznamenává srdeční rytmus jen několik sekund. Pokud se arytmie v tu chvíli neprojeví, výsledek vypadá normálně, přestože má pacient potíže. Právě proto je holterové monitorování tak důležité. Pacient nosí přístroj 24 až 72 hodin při zcela běžném životě a my díky tomu vidíme, co se skutečně děje,” říká MUDr. Pavel Mach, kardiolog Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi.

Holter v každodenním životě

Holterové monitorování je bezbolestné a do běžného dne prakticky nezasáhne. Zdravotní sestra pacientovi přilepí na hrudník několik samolepicích elektrod a propojí je tenkým kabelem s malou krabičkou, kterou pacient nosí za opaskem nebo v kapse. Přístroj nepřetržitě zaznamenává elektrickou aktivitu srdce 24 až 72 hodin, v práci, při procházce i ve spánku. Zachytí přechodné poruchy rytmu přesně ve chvíli, kdy se projeví.

Vyšetření je vhodné pro každého, kdo pociťuje nepravidelný puls, bušení srdce, závrať nebo nevysvětlitelné kolapsy. Indikované je ale i u pacientů po infarktu, při léčbě arytmií nebo jako preventivní kontrola při vysokém krevním tlaku.

Umělá inteligence ve službách kardiologie

Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi jako první zdravotnické zařízení v České republice vyhodnocuje holterové záznamy pomocí systému umělé inteligence postaveného na neuronových sítích. Certifikovaný nástroj, ověřený rozsáhlými klinickými validacemi, výrazně urychluje analýzu záznamu a zvyšuje spolehlivost výsledků. Každý nález přesto prochází osobní kontrolou kardiologa.

„Díky umělé inteligenci zpracujeme záznam rychleji a přesněji. Výsledek ale vždy vyhodnocuje kardiolog sám, žádný nález neopustí ambulanci bez jeho kontroly,” zdůrazňuje MUDr. Doleželová.

Dostupné bez žádanky

Holterové monitorování v Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi je dostupné na doporučení praktického lékaře nebo specialisty, v rámci preventivní kardiologické prohlídky, nebo přímo bez žádanky. Pacient může přijít přímo ke kardiologovi, který ho vyšetří a holter indikuje na místě. Vyšetření plně hradí všechny zdravotní pojišťovny.

O Nemocnici sv. Alžběty Na Slupi

Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi je specializované centrum následné lůžkové péče s rozšířenou rehabilitací v centru Prahy. Využívá virtuální realitu a moderní rehabilitační technologie a provozuje devět odborných ambulancí. Nemocnice je držitelkou akreditace ČSAZ pro kvalitu a bezpečí.

Zdroj: Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi

Často kladené otázky

Praha 10. srpna 2026 – Vysokoškolské vzdělání, nejméně dva roky souvislé praxe, odborné pohovory i praktické zkoušky. Takové požadavky musejí splnit filipínští zdravotníci, kteří se připravují na práci v českých nemocnicích. Výběrem projde přibližně čtvrtina zájemců. První desítky vybraných pracovníků dorazí do Česka ještě letos. Kandidáti před odjezdem do ČR navíc absolvují několikaměsíční intenzivní kurz českého jazyka. Po jejich příjezdu pokračuje jazyková a odborná adaptace přímo ve vybrané nemocnici. Současně probíhá uznávání jejich odborného vzdělání.

České nemocnice potřebují doplnit dlouhodobě neobsazená místa a současně mít jistotu, že noví pracovníci mají odpovídající vzdělání, zkušenosti a předpoklady pro práci v českém prostředí. Výběr zdravotníků z Filipín proto začíná dlouho před jejich příjezdem do České republiky.

Základní podmínkou je vysokoškolské zdravotnické vzdělání, nejméně dva roky souvislé praxe a aktivní působení v oboru. Kandidáti následně procházejí vícekolovým výběrem, který prověřuje jejich odborné znalosti, praktické schopnosti, motivaci i připravenost na práci v jiném zdravotnickém systému. Úspěšně jím projde přibližně každý čtvrtý zájemce.

„České nemocnice potřebují nové kolegy, ale zároveň musejí mít jistotu, že přicházejí lidé s odpovídající odbornou průpravou. Kandidáty vybíráme tedy velmi pečlivě. Sledujeme jejich vzdělání a dosavadní praxi, ale také to, jak dokážou své znalosti využít v konkrétních situacích a zda mají předpoklady zvládnout jazykovou i profesní adaptaci,“ říká Gabriela Pchálková, majitelka a jednatelka personální poradenské společnosti Kasea CZ, jediné společnosti na českém trhu, která v tuto chvíli zajišťuje nábor kvalifikovaného zdravotnického nelékařského personálu z Filipín pro zdravotnická a pečovatelská zařízení.

Praktické prověření doplňuje kontrolu vzdělání a praxe

Součástí výběru jsou odborné pohovory a praktické zkoušky, které ověřují, zda kandidáti dokážou své znalosti využít v reálných situacích. Hodnotí se zvládnutí jednotlivých odborných činností, systematický postup, schopnost správně reagovat i komunikovat v rámci zdravotnického týmu.

Nemocnice si před zahájením náboru stanoví, jaký typ pracovníků potřebuje, jakou praxi a kvalifikaci požaduje a pro jaké pracoviště nové kolegy hledá. Jejich zástupci se následně mohou přímo zapojit do výběru a posoudit kandidáty podle potřeb konkrétních oddělení.

Výběru zdravotnického personálu na Filipínách se osobně účastnili například zdravotníci Fakultní Thomayerovy nemocnice. Vedle dosavadní praxe kandidátů prověřovali také konkrétní odborné dovednosti a jejich předpoklady pro další profesní rozvoj.

„S kandidáty jsme podrobně procházeli jejich dosavadní zkušenosti, oddělení, na kterých pracovali, i zdravotnické vybavení, které dokážou obsluhovat. Součástí byla také praktická zkouška, při níž například předváděli zavedení periferní kanyly nebo cévkování. Díky tomu jsme mohli posoudit nejen jejich znalosti, ale také způsob, jakým při řešení konkrétních situací postupují,“ říká Jakub Škoda, zdravotnický záchranář Fakultní Thomayerovy nemocnice, který se výběru na Filipínách osobně účastnil.

Výběr se tak neřídí pouze obecnými podmínkami. Zohledňuje také konkrétní provoz, oddělení a typ péče, do kterých má nový pracovník nastoupit.

Příjezdem do Česka prověřování nekončí

Odborný výběr na Filipínách je první částí procesu, který od definování potřeb nemocnice po příjezd pracovníka do Česka trvá přibližně devět až jedenáct měsíců. Kandidáti ještě před odjezdem absolvují několikaměsíční intenzivní jazykovou přípravu, průběžné hodnocení a zdravotní prověření. Současně probíhá uznávání jejich vzdělání a nezbytný administrativní proces.

Jazykové kurzy jsou zaměřené také na zdravotnické názvosloví a situace, se kterými se pracovníci setkají přímo v nemocnici. Jejich pokrok a motivace jsou průběžně vyhodnocovány. Nemocnice tak má před příjezdem pracovníka přehled nejen o jeho odborné připravenosti, ale také o výsledcích jazykového vzdělávání.

Po příjezdu do České republiky pokračuje jazyková a odborná adaptace přímo v nemocnici. Noví pracovníci se seznamují s českými postupy, provozními pravidly, zdravotnickou dokumentací i fungováním konkrétního pracoviště. Každý má k dispozici odborné vedení a mentora.

Součástí přípravy je rovněž práce s českými týmy, do kterých noví zaměstnanci nastoupí. Vedoucí pracovníci a zdravotníci, kteří je budou odborně provázet, se předem seznamují s nastavením adaptačního procesu, způsobem komunikace i rozdělením odpovědnosti. Fakultní Thomayerova nemocnice proto počítá také s přípravou zaměstnanců jednotlivých oddělení, kteří budou s novými kolegy bezprostředně spolupracovat.

Českým nemocnicím podle dostupných dat chybí přibližně 2500 sester a v některých regionech se na nabídky práce ve zdravotnictví nehlásí téměř žádní kandidáti. Dobře nastavený zahraniční nábor může nemocnicím přinést potřebné posily a současně zachovat vysoké nároky na odbornost a bezpečnost péče.

O společnosti Kasea CZ

Kasea CZ je personální poradenská společnost zaměřená především na nábor kvalifikovaného zdravotnického personálu ze zahraničí. Jako jediná společnost v Česku intenzivně a systematicky rozvíjí model řízeného náboru kvalifikovaného nelékařského zdravotnického personálu z Filipín. Celý proces zahrnuje pečlivý výběr kandidátů, ověření jejich kvalifikace, jazykovou přípravu i podporu při adaptaci v novém pracovním a životním prostředí. Kasea CZ spolupracuje se zdravotnickými zařízeními, kterým pomáhá posilovat personální kapacity tam, kde potřeby zaměstnavatelů domácí pracovní trh dlouhodobě nedokáže pokrýt.

Zdroj: Kasea CZ

Často kladené otázky

Praha 7. srpna 2026 – Světový den koček připomíná důležitost péče o jejich zdraví. U zralých a seniorních koček od sedmi let věku mohou i nenápadné změny, jako vyšší žízeň, hubnutí nebo změna chování, signalizovat chronické onemocnění ledvin, vysoký krevní tlak, diabetes či jiné zdravotní potíže. Pravidelné preventivní prohlídky u veterináře pomáhají odhalit zdravotní potíže včas. Včasná diagnostika zpravidla umožňuje zahájit léčbu dříve, zpomalit průběh onemocnění a déle zachovat kočce dobrou kvalitu života.

„Kočky dnes žijí déle než kdy dříve, a spolu s tím roste význam péče o jejich zdraví ve vyšším věku. U seniorních kočiček se častěji setkáváme s onemocněními, která jsou podobná jako u lidí, jako je chronické onemocnění ledvin, hypertyreóza, vysoký krevní tlak nebo cukrovka. Problémem je, že jejich příznaky bývají zpočátku velmi nenápadné: kočka může více pít, hubnout, být méně aktivní nebo naopak neklidnější,“ vysvětlila MVDr. Barbora Jankovcová z Veterinární kliniky Zodiacus Plzeň.

Za zralou dospělou se považuje kočka ve věku sedm až deset let, což odpovídá přibližně věku člověka mezi 45 a 56 lety. Za seniorní potom ta starší deseti let. Sedmiletá kočka může stále působit mladě a aktivně, právě v tomto období se ale mohou nenápadně rozvíjet některá chronická onemocnění. U sedmiletých koček je proto vhodné zavést pravidelnou každoroční prohlídku u veterináře. U koček starších deseti let je dobré navštívit veterináře alespoň dvakrát ročně.

„Pravidelné preventivní prohlídky, včetně krevních a močových vyšetření, proto pomáhají odhalit zdravotní potíže včas a zahájit léčbu dříve, než výrazně ovlivní kvalitu života. Díky moderní veterinární péči mohou dnes i starší kočky zůstat aktivní a užívat si spokojený život po mnoho let,“ dodala MVDr. Barbora Jankovcová.

S věkem roste riziko závažných onemocnění

Chronické onemocnění ledvin postihuje přibližně tři z deseti starších koček(1). První viditelné příznaky se přitom mohou objevit až ve chvíli, kdy je významná část funkce ledvin poškozena. Vyšetření krve a moči může veterináři poskytnout důležité informace o fungování ledvin a močových cest. Důležitým ukazatelem je také hmotnost. Její nečekaný úbytek může být jedním z prvních signálů skrytého onemocnění, proto je vhodné kočku pravidelně vážit.

Přibližně dvě z deseti seniorních koček mohou trpět vysokým krevním tlakem(2). Neléčený může poškozovat ledviny, srdce, mozek nebo zrak. Protože jej nelze spolehlivě odhalit domácím pozorováním, jeho měření může být důležitou součástí preventivního vyšetření.

Také diabetes se může zpočátku projevovat nenápadně. Tělo nemocné kočky nedokáže správně využívat cukr jako zdroj energie, a zvíře proto postupně slábne. Bez léčby mohou nastat vážné komplikace.

Změna chování jako první varování

Zdravotní potíže se u seniorní kočky nemusí projevit pouze změnou pitného režimu nebo hmotnosti. Pozornost si zaslouží také menší ochota skákat, problémy s chůzí po schodech, delší spánek, zanedbaná srst, přerostlé drápky nebo změna povahy.

Kočka trpící bolestí může být uzavřenější, podrážděná nebo se vyhýbat kontaktu s lidmi a dalšími zvířaty. Může také spát na jiných místech, méně si hrát nebo začít vykonávat potřebu mimo toaletu. Tyto projevy nejsou vždy pouhou součástí stáří a je vhodné je probrat s veterinářem.

Majitelé koček mohou před návštěvou ordinace využít také dotazník pro kočky od sedmi let. Pomůže jim projít změny, kterých si během posledního roku všimli, a předat veterináři konkrétní informace o chování a návycích zvířete. Dotazník nenahrazuje odborné vyšetření, ale může usnadnit přípravu na konzultaci. Praktické informace o zdraví a péči o kočky jsou dostupné na webu www.prozdravizvirat.cz.

Citace:

(1) Jepson RE, Brodbelt D, Vallance C, Syme HM, Elliott J. Evaluation of predictors of the development of azotemia in cats. J Vet Intern Med. 2009;23:806-813. 24. Marino CL, Lascelles BD, Vaden SL, et al. Prevalence and classification of chronic kidney disease in cats randomly selected from four age groups and in cats recruited for degenerative joint disease studies. J Feline Med Surg. 2014;16:465-472

(2) Acierno MJ et al. ACVIM consensus statement: Guidelines for the identification, evaluation, and management of systemic hypertension in dogs and cats, J Vet Intern Med. 2018 Oct 24;32(6):1803–1822

Zdroj: Boehringer Ingelheim

www.boehringer-ingelheim.com/cz

PROTEXT

Často kladené otázky