Author: redakce

Hongkong 16. dubna 2026 – Společnost Sigenergy Technology Co., Ltd. „Sigenergy”, kód akcie: 06656.HK) se dnes úspěšně zapsala na hongkongskou burzu (HKEX), což představuje významný milník ve vývoji společnosti. Společnost se profiluje jako první společnost v oblasti „AI+ řešení typu vše v jednom pro skladování fotovoltaické energie”, která se zapsala na HKEX.

Pan Tony Xu, zakladatel a generální ředitel společnosti Sigenergy, uvedl: „Upřímně děkujeme našim investorům, partnerům, poradcům, globálním distributorům a instalačním pracovníkům, stejně jako všem zaměstnancům společnosti Sigenergy za jejich důvěru a podporu. Toto uvedení na burzu představuje nový výchozí bod. Budeme i nadále věrni své strategii ,umělá inteligence ve všem’, pokračovat v posilování našich schopností v oblasti skladování energie a investovat do inovací, abychom mohli přinášet konkurenceschopnější řešení. Naším cílem je vytvářet dlouhodobou hodnotu pro naše zákazníky, akcionáře a partnery a zároveň přispívat k rozvoji odvětví a společnosti.”

První veřejná nabídka akcií společnosti Sigenergy se dočkala plné podpory ze strany globálního kapitálu, včetně předního světového státního investičního fondu Temasek a špičkových mezinárodních institucí zabývajících se správou aktiv, jako jsou Goldman Sachs Asset Management, UBS Asset Management a BNP Paribas Asset Management. Zapojily se také přední investiční společnosti, jako jsou Hillhouse, CPE, Boyu Capital, Gaoyi Asset Management a Greenwoods Asset Management, stejně jako velké pojišťovací fondy, například CPIC a Fullgoal Fund.

Od svého založení prosazuje Sigenergy vstup na trh prostřednictvím inovací produktů, přičemž využívá modulární design a technologie založené na umělé inteligenci k expanzi v oblasti rezidenčních, komerčních a průmyslových aplikací i aplikací v měřítku veřejných služeb. Společnost nyní zaměstnává více než 1000 odborníků po celém světě, působí ve více než 80 zemích a regionech navíc se opírá o dobře zavedenou globální distribuční a servisní síť. Díky své hlavní výrobní, výzkumné a vývojové základně v Číně Sigenergy nadále posiluje své schopnosti v oblasti inovací, výroby a dodávek, čímž upevňuje svou konkurenceschopnou pozici na globálním trhu.

Zdroj: Sigenergy Technology

---

Často kladené otázky

Praha 17. dubna 2026 – Rostoucí ceny pohonných hmot znovu otevírají otázku, jak dlouho je současný model dopravy ekonomicky udržitelný. Zatímco řidiči řeší drahý benzin a naftu na čerpacích stanicích, dopravní firmy čelí mnohem hlubšímu problému, jejich byznys se začíná dostávat na hranu ztrátovosti.

Situaci navíc komplikují výrazné cenové rozdíly napříč regiony i v čase, které mohou dosahovat až desítek korun na litr. Na situaci dlouhodobě upozorňují i profesní organizace, například Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. To zdůrazňuje, že náklady na dopravu se nevyhnutelně promítají do cen zboží a služeb, a jejich růst tak postupně dopadá nejen na firmy závislé na logistice, ale i na koncové spotřebitele.

Stát mezitím začal nově nastavená pravidla aktivně kontrolovat. Čerpací stanice zatím cenové stropy dodržují a úřady dosud nezaznamenaly žádné porušení. Během prvních dvou dnů jejich účinnosti provedly kontrolní orgány 177 terénních kontrol napříč Českem, uvedlo ministerstvo financí. Kontroly mají pokračovat i v dalších dnech, a to tempem zhruba padesáti denně.

Ministerstvo financí zveřejnilo nové maximální ceny pohonných hmot, a to pro čtvrtek 16. dubna. Pro benzin Natural 95 strop činí 41,59 koruny za litr a pro naftu 43,50 koruny za litr. Víc momentálně provozovatelé čerpacích stanic účtovat nesmějí. Ceny prémiových paliv regulované nejsou. Vláda se k zastropování cen pohonných hmot rozhodla kvůli prudkému zdražování.

Dopravci mezi matematikou a realitou

Zatímco veřejná debata se soustředí především na koncové ceny pro řidiče, skutečný tlak se odehrává uvnitř dopravních firem. Ty fungují na velmi přesně nastavené ekonomice, kde každá položka – včetně ceny paliva, hraje zásadní roli.

Společnost Prodator, která nabírá desítky řidičů měsíčně pro x dopravních společností potvrzuje, že většina z nich říká to stejné – proces se zastavil. “Jeden z našich klientů, ČSAD Ostrava, s námi ještě nedávno aktivně nabíral řidiče kamionu. Dnes je ale situace zcela opačná, nábor v tuto chvíli nedává smysl. Dopravci totiž pracují s přesně spočítanou cenou za kilometr, která musí vycházet ekonomicky. Aktuální vývoj cen pohonných hmot ale tuto rovnici zásadně narušil. Paradoxně tak platí, že čím více vozí, tím větší ztrátu generují. V některých případech je proto racionálnější provoz omezit nebo dočasně zastavit,” popisuje situaci Michal Mikulášek ze společnosti Prodator.

To potvrzuje i Martin Horský, Senior Interim Project Manager ve společnosti JPF Czech: “Pokud vám vstupy vyletěly o desítky procent a vy jste ještě nepřenastavili ceny, právě jste se stali sponzorem svých zákazníků. Dotujete jejich byznys ze svých úspor, z peněz na investice nebo z výplat svých lidí.”

To zásadně mění dynamiku celého trhu. Firmy, které ještě nedávno řešily nedostatek řidičů – letos jich podle odhadů může chybět přes 20 tisíc, nyní začínají brzdit nebo přehodnocovat své kapacity. Problém tak přestává být personální a stává se čistě ekonomickým.

“Volatilita paliv by se mohla stát dalším zátěžovým testem evropských dodavatelských řetězců. Když trhy začnou být nestabilní, firmy obvykle reagují dvěma způsoby. Buď se striktně drží smluv, což je sice technicky správně, ale v praxi to nefunguje nebo začnou otevřeně komunikovat a hledat vyvážené řešení. Dodavatelské řetězce totiž nejsou postaveny na smlouvách, ale na partnerstvích. Pokud se jedna část systému stane nestabilní, pocítí to celý ekosystém,“ upřesňuje Martin Piškanin, předseda dozorčí rady v logistické společnosti Hopi Holding.

Dopady vysokých cen paliv přitom nejsou omezeny jen na samotnou přepravu, ale zasahují i další části ekonomiky, včetně automobilového průmyslu.

“My se primárně zabýváme dvěma oblastmi – přepravou klasického zboží, například součástek do vozidel v rámci automotive, a zároveň přepravou finálních vozidel k dealerům v rámci Evropy. Dopady vysokých cen paliv tak pociťujeme dvojnásobně. Dochází nejen ke zvýšeným nákladům na dopravu, ale ve světle výkyvů cen pohonných hmot začíná ochabovat i poptávka po nových vozidlech se spalovacími motory,” říká David Řehoř, Country Director společnosti MILŠPED Czech Republic.

Smlouvy, které nepočítaly s krizí

Současná situace zároveň odhaluje slabiny dlouhodobých kontraktů v dopravě. Ty sice často obsahují tzv. palivové doložky, realita posledních měsíců je ale výrazně překonává. Dopravci se tak dostávají do situace, kdy musí plnit závazky za podmínek, které už nedávají ekonomický smysl. Výsledkem je vlna vyjednávání o nových cenách a podmínkách.

“Jedna německá společnost, se kterou aktuálně jednáme o náboru řidičů, zvolila velmi přímočaré řešení, plošně zvýšila ceny o 30 % pro všechny své zákazníky. Bez vyjednávání. Buď klienti nové podmínky přijmou a doprava pokračuje, nebo nepřijmou a přeprava se zastaví. I to je realita dnešního trhu,” doplňuje Mikulášek.

Tento přístup ukazuje, že část trhu se přestává snažit situaci „ustát“ a místo toho ji přímo přenáší na zákazníky. Jiní hráči naopak volí opatrnější, partnerské vyjednávání.

“Zahoďte emoce a vytáhněte kalkulačku. Spočítejte si bod zvratu při aktuálních cenách. Zdražíte-li, udělejte to jednou a pořádně. Nic nenaštve klienta víc než „salámová metoda“ zdražování každý měsíc o korunu.Hledejte vatu. Každá firma má v sobě 10–15 % nákladů, které lze škrtnout bez vlivu na kvalitu,” doporučuje Horský.

Politická řešení mohou situaci zhoršit

Do debaty o dopadech současné situace vstupuje i nedávno zavedené zastropování marží u benzinu a nafty. To může na první pohled působit jako rychlá pomoc pro spotřebitele, přichází ale v mimořádně proměnlivém prostředí.

“Zastropování marží sice krátkodobě tlumí ceny pro řidiče, ale přichází v době, kdy trhy reagují na velmi dynamický vývoj na Blízkém východě. Po oznámení příměří mezi USA a Íránem a znovuotevření Hormuzského průlivu jsme viděli prudký pokles cen ropy i plynu, což ukazuje, jak silně byla v cenách započítaná geopolitická riziková prémie,” upozorňuje Kryštof Míšek, ekonom Argos Capital.

Klíčové ale je, že nejde o stabilní rovnováhu, ale spíše o dočasné uklidnění. Hormuzský průliv zůstává zásadním chokepointem nejen pro energetiku, ale i pro další komodity, včetně hnojiv, jejichž ceny již začaly růst.

“Trh se teď rychle přepnul ze scénáře eskalace do scénáře částečné deeskalace, ale strukturální rizika nezmizela. Pokud by se ukázalo, že provoz v Hormuzském průlivu bude dlouhodobě omezený nebo výrazně dražší, může se tlak na ceny energií i dalších vstupů znovu vrátit. To by se navíc s časovým zpožděním promítlo i do cen potravin,” dodává Míšek. Právě v takovém prostředí mohou administrativní zásahy narážet na své limity.

“Pokud budou náklady na dovoz, dopravu a pojištění kolísat v závislosti na geopolitické situaci, zatímco marže zůstanou administrativně omezené, může to narušit motivaci distributorů reagovat na tržní podmínky. V krajním případě tak může vedle deformace cen vzniknout i riziko výpadků v zásobování,” uzavírá Míšek.

Elektromobilita zatím řešením není

Přestože se část trhu obrací směrem k elektromobilitě, pro segment nákladní dopravy zatím nejde o plnohodnotnou alternativu.

“Zdálo by se, že i pro dopravní firmy, jako jsme my, by přesun směrem k elektromobilitě dával smysl. To však zatím není možné nejen kvůli vyšším investičním nákladům, ale zejména kvůli chybějící infrastruktuře. Stačí se podívat na nedostatek odpočívadel pro kamiony, už dnes nemají řidiči kde zastavit, natož aby bylo možné masivně zavádět nové technologie,” doplňuje Řehoř.

Cesta vede přes kombinaci řešení. Firmy proto hledají alternativy, jak se s tlakem na náklady vyrovnat. Jednou z cest je kombinace různých druhů dopravy.

“Jedním z řešení současné krize je přesun k intermodální dopravě, kde kombinujeme například vlakovou přepravu s kamionovou. V této oblasti registrujeme enormní zájem jak od stávajících, tak nových zákazníků,” uzavírá Řehoř.

Doprava se nezastaví. Zdraží ale všechno

Navzdory současnému tlaku je jisté, že doprava jako taková nezmizí. Ekonomika je na ní závislá, zboží se musí dostat do obchodů, materiál do výroby. Krátkodobě však může dojít k omezení výkonu některých dopravců nebo ke změně struktury trhu. Dlouhodobý dopad je ale zřejmý už dnes: vyšší náklady na dopravu se postupně promítnou do cen zboží.

Situace tak přestává být problémem jednoho odvětví a začíná ovlivňovat celou ekonomiku. Právě zde vzniká tlak na další růst inflace, který pocítí nejen firmy, ale i domácnosti. Doprava se tedy skutečně nezastaví. Jen bude dražší a s ní i všechno ostatní.

Zdroj: Lucia van Middendorp

---

Často kladené otázky

Praha 17. dubna 2026 – Stavaři, architekti a projektanti spoléhají na tabulky, ruční přenos dat a odhady ziskovosti místo přesných čísel. Vyplývá to z průzkumu mezi 40 majiteli zavedených firem napříč stavebním řetězcem, který realizoval tým all-in-one manažerského systému Caflou.

Hlavní zjištění:

• Třetina firem řídí projekty v Excelu, každá desátá navíc nemá žádný systém pro projektové řízení.
• 65 % přenáší data mezi nástroji ručně nebo vůbec.
• Automatizace nevyužívá 42,5 % firem, přestože největší brzdou odvětví je nedostatek lidí. 35 % v rámci interního řízení nepracuje s AI.
• Cash flow sledují prakticky všichni, ale 4 z 10 ho neplánují dopředu.
• 35 % má jen hrubou představu o ziskovosti zakázek.

„Průzkum ukázal, že kdo více využije technologie a začne měřit ziskovost zakázek, může rychle získat výraznou konkurenční výhodu,“ říká Petr Macek, zakladatel Caflou.

Kompletní výsledky najdete zde.

Zdroj: Caflou

https://www.caflou.cz/

---

Často kladené otázky

Praha 7. dubna 2026 – Evropská energetika zažívá extrémní cenové i balanční výkyvy. Ukázal to březnový vývoj v Polsku i Německu. Na tuto realitu reaguje i fond ARETE Energy Transition.

Polský trh s elektřinou v uplynulých dnech názorně ukázal, jak rychle se ve střední Evropě mění ekonomika výroby elektřiny. Podle dat evropské sítě provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E, zpracovaných investičním týmem ARETE Energy Transition, se ceny na polském trhu v období od 17. do 25. března pohybovaly mezi minus 74 a plus 307 eury za MWh. V jediném týdnu tak trh předvedl rozpětí 381 eur za MWh. Právě takové prostředí zvýhodňuje flexibilní zdroje, které umějí výrobu rychle řídit, přesouvat ji v čase a kombinovat ji s dodávkou tepla.

“To, co jsme na polském trhu viděli během několika dnů, není tržní anomálie, ale ukázka směru, kterým se evropská energetika vydává. S růstem výroby z větru a fotovoltaiky roste i hodnota flexibility. Aktiva, která dokážou omezit výrobu při záporných cenách, využít akumulaci tepla a vrátit se na plný výkon ve špičce, mají v takovém prostředí zásadní konkurenční výhodu,” uvádí Martin Pacovský, investiční ředitel strategie Energy Transition ve skupině ARETE.

Vývoj byl přitom mimořádně dynamický. V pondělí 23. března večer vystoupala cena elektřiny na polském trhu až na 307 eur za MWh. O dva dny později, ve středu 25. března ráno, se cena propadla na minus 73,78 eura za MWh, zatímco odpoledne a večer se znovu vrátila nad 214 eur za MWh. Takto prudké výkyvy ukazují, že na trhu dnes nevydělává jen samotná výroba, ale stále více schopnost reagovat na přebytek a nedostatek elektřiny v reálném čase. “Současný vývoj jasně ukazuje, že evropská energetika vstupuje do éry vysoké volatility. Právě v takovém prostředí vznikají investiční příležitosti, na které se dlouhodobě zaměřujeme,” doplňuje Pacovský.

Výrazné výkyvy se netýkají jen polského trhu, ale i dalších evropských soustav. Příkladem je Německo, kde pozornost vzbudila frekvenční odchylka v přenosové soustavě. Podle nezávislého monitoringu RJ2, na který upozornil i účet Vysoké napětí na síti X, klesla frekvence 24. března 2026 ve 22:00 SEČ během 62 sekund přibližně o 193 mHz, což odpovídá odhadované změně výkonové bilance asi 3200 MW. K celé události zatím není vyšetřovací závěr, ilustruje však rostoucí nároky na stabilitu soustavy.

Německo i Polsko posilují stabilitu a flexibilitu sítě

Význam flexibility dnes nepodtrhují jen cenové výkyvy, ale i debata o samotné stabilitě sítě. Německo od 22. ledna 2026 zavedlo tržní nákup služby Momentanreserve, tedy setrvačnosti lokální síťové stability. Němečtí provozovatelé přenosové soustavy i regulátor tím otevřeně uznali, že v soustavě s rostoucím podílem výkonové elektroniky a klesajícím podílem klasických synchronních zdrojů se setrvačnost stává samostatně oceňovanou službou. Evropská síť provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E (European Network of Transmission System Operators for Electricity) už dříve upozornila, že s dekarbonizací a ústupem fosilních zdrojů je nutné aktivně řešit pokles setrvačnosti, aby byla zachována odolnost soustavy.

Stejným směrem se posouvá i Polsko. Regulátor URE při spuštění druhé fáze reformy balancing marketu v červnu 2024 výslovně uvedl, že cílem změn je posílit cenové signály, zvýšit flexibilitu účastníků trhu a lépe integrovat obnovitelné zdroje. Energetická burza TGE (Towarowa Giełda Energii) zároveň zavedla patnáctiminutové instrumenty na intradenním trhu a letos v lednu společně s provozovatelem přenosové soustavy PSE (Polskie Sieci Elektroenergetyczne) a společností TAURON Dystrybucja oznámila vznik platformy pro obchodování s flexibilitou. I oficiální strategie PSE do roku 2040 říká, že v systému s vysokým podílem OZE je potřeba rozvíjet nové technické a regulační nástroje, včetně flexibility, setrvačnosti a dalších systémových služeb.

“Flexibilní kogenerace napojená na centrální zásobování teplem dnes patří mezi klíčová řešení pro prostředí s vysokou volatilitou cen. Příkladem je naše elektrárna BIO TERM ve Świebodzicích, kterou jsme akvizovali na konci roku 2025. Ta dokáže v době záporných cen omezit elektrickou výrobu, zachovat dodávku tepla a vrátit se na trh ve chvíli, kdy je elektřina nejcennější. Vedle toho zůstává důležitou součástí širší stability systému. Zároveň jsme zahájili proces certifikace pro poskytování služeb výkonové rovnováhy, což dále rozšiřuje možnosti, jak tato aktiva zapojit do stabilizace soustavy,” zakončuje Pacovský.

Zdroj: PR Moc

---

Často kladené otázky