Praha 16. dubna 2026 – Přichází Česko o talenty? Vysoká škola NEWTON otevřela debatu o udělování studentských víz
Jak přilákat do Česka talentované mozky a posílit konkurenceschopnost české ekonomiky? Na tyto otázky hledali odpovědi zástupci vysokých škol, ministerstev a experti na migraci během kulatého stolu, který iniciovala Vysoká škola NEWTON. Hlavním tématem diskuse s názvem „Zahraniční studenti: příliš regulovaná příležitost?“ se stala potřeba systémové změny v přijímání studentů ze třetích zemí.
Účastníci diskuze varovali, že kvůli administrativním průtahům a nejasným kompetencím „ujíždí Česku i celé Evropě vlak“.
„Nejsme schopni jít poptávce zahraničních studentů úplně naproti tak, jak bychom mohli. Tato debata je o konkurenceschopnosti českého školství i celé naší ekonomiky. Přitahování talentů z ciziny přispívá k rozmanitosti a vzniku reálných inovací,” říká Anna Plechatá Krausová DPhil., rektorka Vysoké školy NEWTON.
„Podmínky vstupu na jednotný trh jsou sice dané, ale otázkou je naše flexibilita. Evropě i Česku ujíždí vlak. Musíme se rozhodnout, zda chceme fungovat jako země s přidanou hodnotou, která dokáže talenty nejen přilákat, ale také si je udržet,“ uvedl prof. Vladimír Tomšík, ekonom, pedagog a bývalý velvyslanec v Číně a dodal svoji zkušenost z velvyslanectví. „Když zájemci o studium neuspějí s žádostí o vízum na české ambasádě, prostě jdou o dveře dál.”
O přínosu zahraničních studentů pro českou ekonomiku je přesvědčena i prof. Milena Králíčková, ředitelka Biomedicínského centra Lékařské fakulty v Plzni a emeritní rektorka Univerzity Karlovy. „Mít zahraniční talenty je extrémním benefitem pro kvalitu škol i ekonomiku. I když po studiu v České republice nezůstanou, jsou to přirození ambasadoři pro český byznys v zahraničí. Nesmíme jim studium u nás zošklivit.“
Rektorka European Research University doc. Zuzana Machová upozornila na fakt, že vyřizování víz pro studenty trvá nepřiměřeně dlouho. „Dlouhou dobu jsme si mysleli, že bariérou pro zahraniční studenty jsou nostrifikace. To se vyřešilo, ale ukázalo se, že daleko větším problémem jsou víza. Proces je extrémně dlouhý – studenti po přijetí nestíhají nastoupit do studia včas.“
Zahraniční studenti přinášejí české ekonomice ročně 17 miliard korun. Přesto 75 % studentů mimo EU hodnotí vízový proces jako náročný.
„V rámci vízové politiky musí být podmínky nastaveny pro všechny stejně. Samozřejmě s odlišnostmi, které se týkají konkrétních účelů pobytu. Co se týká lhůty k vyřízení studentských žádostí, žádosti vyřizujeme v průměru do 40 dnů,” říká Kristýna Málková z oddělení imigrace Ministerstva vnitra. „Kvůli vyhodnocování bezpečnostních rizik nelze žádosti vyřídit do pěti dnů, protože probíhají různé bezpečnostní screeningy, ověřování a podobně. V tom nám dost pomůže chystaná digitalizace,” dodává Málková.
Olga Horáková z vízového odboru Ministerstva zahraničních věcí varovala před zneužíváním systému studentských víz a upozornila na problém „netalentů“, kdy je institut studia zneužíván k ekonomické migraci, což celý systém zahlcuje a zpomaluje. „Evropa, včetně České republiky, je pro země třetího světa atraktivní. A ne všechny vysoké školy v ČR mají přijímací řízení. Víme, že některé země jsou migračně rizikové a lidé z nich mají omezenou možnost u nás pracovat. Proto se snaží získat pobytový titul například skrze zprostředkovatelské agentury. Ty berou od těchto lidí velké peníze a nějakým způsobem jim seženou potvrzení o přijetí na vysoké školy.” Zároveň dodává, že u těchto případů nejde o „talenty”, nýbrž o lidi, kteří hledají zpravidla nízkokvalifikované pracovní pozice.
Zástupci vysokých škol si ale myslí, že by o „akademickém talentu“ měly rozhodovat školy, nikoliv konzulární úředníci na základě subjektivních otázek. Zároveň ale připouští, že by školy měly za přijaté studenty nést větší odpovědnost.
Nadějí na pozitivní změnu je připravovaný institut „garanta vysoké školy,“ který by měl definovat odpovědnost vysokých škol a již zmíněná digitalizace vízového procesu, která by měla zkrátit lhůty při vyřizování žádosti o víza.
Na demografický problém, kvůli kterému budou klesat počty českých studentů na školách, upozornil ředitel odboru vysokých škol na Ministerstvu školství Vojtěch Tomášek. „Zahraniční studenty budeme existenčně potřebovat i kvůli demografickému poklesu. Musíme ale pomocí dat identifikovat, proči i studenti, kteří u nás zahájí studium ze systému vypadávají, a vytvořit transparentní analytický systém pro detekci problémů.“ Současná data totiž ukazují, že až třetina studentů odejde během prvního semestru a po pěti letech zůstává na školách jen 26 % studentů ze třetích zemí.
Soňa Lippman z Domu zahraniční spolupráce upozornila na fakt, že zvyšování počtu zahraničních studentů je i v souladu s hospodářskou strategií České republiky. „Stát si uvědomuje důležitost tématu – v hospodářské strategii do roku 2035 chceme o 40.000 zahraničních studentů více. Digitalizace a institut garanta v novém zákoně o pobytu cizinců jsou klíčové kroky k zefektivnění systému přijímání studentů ze třetích zemí.“
Diskuse na Vysoké škole NEWTON jasně ukázala, že bez úzké součinnosti mezi akademickou sférou a ministerstvy školství, vnitra a zahraničí Česko nevyužije potenciál, který mu mezinárodní vzdělávání nabízí.
Fotografie z akce ke stažení naleznete zde.
O Vysoké škole NEWTON:
Vysoká škola NEWTON je špičková soukromá vysoká škola zaměřená na business, management, marketing a psychologii. Dlouhodobě propojuje akademické vzdělávání s reálným světem podnikání a aktivně vstupuje do veřejné debaty o tématech, která ovlivňují ekonomickou budoucnost České republiky.
Zdroj: Vysoká škola NEWTON
PROTEXT
Často kladené otázky
Jaký je přínos zahraničních studentů pro českou ekonomiku?
Zahraniční studenti přinášejí české ekonomice ročně 17 miliard korun.
Jak dlouho trvá vyřízení studentského víza?
Žádosti vyřizujeme v průměru do 40 dnů.
Jaké jsou hlavní problémy s vízovým procesem?
75 % studentů mimo EU hodnotí vízový proces jako náročný.
