Blog

Praha 28. května 2026 – Podle World Health Organization má asi 2,2 miliardy lidí na světě nějakou formu poruchy zraku. Ten, kdo se zrakem nemá problémy, si jen těžko dokáže představit, jak vidí lidé s různým onemocněním zraku. Připravili jsme ukázky, jak může vypadat vidění při šedém zákalu, glaukomu, onemocnění sítnice nebo sklivcových zákalech.

Šedý zákal: svět jako v mlze

Šedý zákal, odborně katarakta, vzniká zakalením oční čočky. Zatímco zdravá čočka je průhledná a umožňuje světlu procházet do oka, při šedém zákalu se postupně zakaluje a vidění se zhoršuje. Pacienti často popisují, že vidí „jak přes mlhu“. Typickými příznaky jsou zamlžené vidění a zkreslené vidění na blízko i do dálky nebo zvýšená citlivost na světlo.

Nejčastěji se šedý zákal objevuje s přibývajícím věkem jako součást přirozeného stárnutí oka. Existují však i jiné příčiny, jako například úraz oka, jiné onemocnění, nezdravý životní styl nebo užívání některých léků.

„Šedý zákal lze odstranit pouze chirurgicky – tedy odstraněním zakalené lidské čočky a jejím nahrazením umělou nitrooční čočkou. Jiná účinná léčba neexistuje. Pokud by pacient operaci nepodstoupil, může dojít až k postupné ztrátě zraku,“ vysvětluje MUDr. Andrea Janeková, Ph.D., FEBO, FEBOS-CR a dodává: „Operace šedého zákalu se v současné době provádí ambulantně a je jedním z nejčastějších a nejbezpečnějších chirurgických zákroků.“

Zelený zákal: tunelové vidění

Zelený zákal neboli glaukom, je závažné onemocnění, při kterém dochází k postupnému poškození a odumírání zrakového nervu. Nebezpečný je především tím, že v raném stadiu nebolí ani nezpůsobuje výrazné obtíže, ale postupně může vést až k úplné ztrátě zraku. Nejdříve dochází k malým výpadkům v zorném poli, kterých si pacient nemusí vůbec všimnout. Postupně ale dochází ke ztrátě periferního vidění a neléčený glaukom může vést až k takzvanému tunelovému vidění – člověk pak vidí, jako by se díval skrze úzkou trubici.

Hlavním rizikovým faktorem je zvýšený nitrooční tlak. Vyšší riziko mají lidé nad 40 let, zejména senioři, ale také osoby s genetickou predispozicí, cukrovkou, migrénami nebo dlouhodobým stresem.

„Poškození zrakového nervu způsobené glaukomem bohužel nelze vrátit zpět. Správně zvolenou léčbou ale dokážeme zpomalit další zhoršování a zachovat pacientovi co nejdéle funkční zrak,“ vysvětluje paní doktorka Janeková. Léčba spočívá především ve snižování nitroočního tlaku – pomocí očních kapek, laserových zákroků nebo chirurgické léčby.

Makulární degenerace: deformované tvary a ztráta centrálního vidění

Při makulární degeneraci dochází k poškození tzv. žluté skvrny, což vede k postupnému zhoršování centrálního vidění. Onemocnění má dvě podoby – suchou a vlhkou. Zatímco suchá forma postupuje většinou pomalu, vlhká forma může vést k výraznému zhoršení vidění během několika týdnů či dokonce i dnů.

„Již od samého počátku této nemoci pacienti ztrácejí schopnost číst, rozeznávat známé tváře, barvy a všechny tvary vnímají pokřiveně. Riziko ztráty centrální zrakové ostrosti je u tohoto onemocnění opravdu vysoké a čas hraje klíčovou roli. Čím dříve je makulární degenerace zachycena a zahájena léčba, tím větší je šance zachovat si funkční zrak a kvalitu života,“ vysvětluje MUDr. Lucie Frantlová, FEBO.

Odchlípená sítnice: záblesky, stín a náhlé zhoršení vidění

Odchlípení sítnice patří mezi akutní a velmi závažná oční onemocnění. Dochází při něm k oddělení sítnice od spodních vrstev oka, které ji vyživují. Pokud není stav rychle řešen, může vést až k trvalé ztrátě zraku.

Typickými příznaky bývají světelné záblesky, náhlý výskyt většího množství tmavých teček nebo pocit „padající opony“ či stínu v zorném poli. Vidění se může rychle zhoršovat a obraz bývá deformovaný nebo rozmazaný. Riziko odchlípení sítnice je vyšší například u silně krátkozrakých pacientů, po úrazech oka nebo po některých operacích. „Odchlípená sítnice je stav, který vyžaduje okamžité řešení. Čas je v tomto případě zásadní – čím dříve pacient přijde k vyšetření a podstoupí léčbu, tím větší je šance na záchranu zraku,“ upozorňuje lékařka Frantlová. Léčba je chirurgická a cílem operace je sítnici znovu přiložit a obnovit její správnou funkci.

Sklivcové zákaly: tečky a „mušky“ před očima

Sklivcové zákaly patří mezi velmi časté obtíže, zejména ve vyšším věku. Pacienti je popisují jako pohybující se tečky, nitky, mušky nebo pavučinky, které se objevují v zorném poli, nejvíce například při pohledu na světlou plochu nebo oblohu. Vznikají změnami ve sklivci – gelovité hmotě uvnitř oka. Ve většině případů jsou neškodné a souvisejí s přirozeným stárnutím oka. „Běžné sklivcové zákaly většinou nepředstavují závažný problém. V případě potřeby je lze po konzultaci s lékařem odstranit laserovou vitreolýzou nebo operačním zákrokem,“ vysvětluje paní doktorka Frantlová.

Zdroj: OCP

---

Často kladené otázky

Praha 28. května 2026 – Světový den hypertenze, který každoročně připadá na 17. května, letos znovu připomněl, že vysoký krevní tlak zůstává nejčastější diagnózou v ordinacích českých lékařů. V Česku trpí hypertenzí přibližně 2,5 milionu lidí, přičemž léčbu podstupuje jen část z nich a u řady pacientů se nedaří dosahovat cílových hodnot krevního tlaku. Neléčený vysoký krevní tlak nebolí, ale jeho následky jsou fatální. Apel cílí především na generaci mezi 40. a 50. rokem života. Specifickou skupinu představují ženy v období menopauzy. Je klíčové brát v potaz, že hormonální změny mohou maskovat varovné signály kardiovaskulárních onemocnění.

Hypertenze v číslech: Hrozba, kterou stále podceňujeme

„Ve věkové skupině 35–44 let má vysoký krevní tlak 13 % žen, zatímco po menopauze, tedy ve věku 55–64 let, se tento podíl zvyšuje až na 59 %. Navíc lze předpokládat, že pokud žena měla problém s vysokým krevním tlakem nebo vysokou hladinou cholesterolu již před nástupem menopauzy, dojde ke zhoršení hodnot. Zejména pak v případě, kdy z jakéhokoliv důvodu odkládá úpravu životního stylu nebo medikamentózní léčbu,“ upozorňuje MUDr. Alena Hrubeš Krajčoviechová z Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a FTN.

V České republice se vysoký krevní tlak v dospělosti týká téměř každého druhého muže a každé třetí ženy. Problémem přitom není jen samotný výskyt onemocnění, ale také jeho nedostatečná kontrola: cílových hodnot krevního tlaku dosahuje jen zhruba třetina hypertoniků. Řada lidí tak zůstává i přes léčbu vystavena zvýšenému kardiovaskulárnímu riziku. Trend je navíc nepříznivý – počet léčených pacientů s hypertenzí vzrostl za posledních deset let o 23 %.

Znát hodnoty svého krevního tlaku je první krok k ochraně srdce a cév. Je proto důležité pravidelné měření tlaku krve, které zabere jen několik minut, ale může včas odhalit riziko, které jinak zůstává dlouho skryté.

Fokus na ženy: Skrytá rizika perimenopauzy a menopauzy

Věk mezi 40 a 50 lety představuje důležité období pro investici do zdraví. Specifické varování míří k ženám. Se ztrátou estrogenové ochrany v období menopauzy totiž prudce roste riziko kardiovaskulárních onemocnění.

„S nástupem úbytku estrogenu a dalších hormonálních změn dochází především k nepříznivému složení tukových částic v krvi, zvyšuje se krevní tlak, narůstá tělesná hmotnost s ukládáním tuků v oblasti břicha a zhoršuje se citlivost k inzulinu, která může vést až ke vzniku diabetu 2. typu. Tyto rizikové faktory přispívají k urychlení rozvoje aterosklerózy, což je chronický zánětlivý proces charakterizovaný hromaděním tukových usazenin ve stěnách tepen. Dojde k zúžení a ztuhnutí tepen, což omezuje průtok krve. Výsledkem je postupně se zvyšující riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění, jako jsou infarkt myokardu nebo mozková mrtvice,“ vysvětluje MUDr. Hrubeš Krajčoviechová.

Ženy po čtyřicítce by neměly změny v těle přičítat jen věku nebo menopauze. Je proto důležité se zaměřit na péči o zdraví srdce.

Význam včasné diagnostiky

Problémem je, že příznaky vysokého krevního tlaku, jako jsou únava, bušení srdce nebo nespavost, jsou často mylně zaměňovány za běžné projevy klimakteria. Existují i nespecifické příznaky, kterým je dobré věnovat pozornost. Jsou jimi závratě, vnitřní neklid, bolesti hlavy, zvonění v uších nebo dušnost při námaze.

„Estrogen má významný ochranný vliv na zdraví žen, zejména na kardiovaskulární systém, kosti, metabolismus a kognitivní funkce. Díky jeho působení se srdečně-cévní onemocnění u žen projeví zhruba o 7–10 let později než u mužů. Naopak s poklesem tvorby estrogenu riziko srdečně-cévních onemocnění u žen po menopauze prudce narůstá. V důsledku toho na komplikace těchto onemocnění zemře celkově více žen než mužů,“ varuje kardioložka.

Jedním z mýtů, které je důležité vyvrátit, je přesvědčení, že ke snížení vysokého krevního tlaku stačí pouze zdravý životní styl. U mnoha lidí je nezbytná odborná diagnostika a moderní léčba.

Nová podoba prevence od roku 2026

Využijte Světový den hypertenze jako impulz k návštěvě lékaře. Od 1. ledna 2026 systém preventivních prohlídek v ČR nabízí nové možnosti včetně screeningu srdečního selhání pomocí biomarkerů, podrobnějšího sledování zdraví ledvin a měření obvodu pasu jako přesnějšího ukazatele rizik spojených s obezitou.

Nečekejte, až se potíže projeví. Objednejte se na preventivní prohlídku, změřte si krevní tlak a zjistěte více o zdraví srdce.

Znejte svá čísla!

V roce 2026 již není otázkou, zda hypertenzi léčit, ale jak ji léčit co nejefektivněji. Klíčem k úspěchu zůstává informovaný a motivovaný pacient. Nehádejte, zda je bušení srdce jen únava, nebo vysoký krevní tlak. Věnujte dvě minuty on-line testu rizikových faktorů a proberte výsledky se svým lékařem.

Zdroj: Stance Communications

---

Často kladené otázky

Praha 28. května 2026 – Rozhodnutí nekouřit je zásadní pro prevenci i úspěšnou onkologickou léčbu.

Organizace Hlas onkologických pacientů (HOP) se dlouhodobě věnuje komplexní podpoře nemocných a intenzivní osvětě. U příležitosti Světového dne bez tabáku 31. května připomíná, že rozhodnutí skoncovat s cigaretami má pro společnost stěžejní význam. Připojuje se tak k celosvětovému apelu s jasným vzkazem: nekouření je naprosto klíčové nejen jako prevence pro zdravou populaci, ale hraje zásadní roli také u pacientů, kteří již bojují s onkologickým onemocněním.

Pro pacienty s onkologickou diagnózou je zanechání kouření velmi důležité pro úspěch samotné protinádorové terapie. Aktivní kouření totiž prokazatelně snižuje účinnost chemoterapie, radioterapie i moderní biologické léčby. Rozsáhlé studie(1) navíc potvrzují, že pacienti, kteří během léčby dál kouří, vykazují vyšší riziko toxicity, horší léčebnou odpověď a celkově vyšší úmrtnost oproti těm, kteří s tabákem skoncovali. Nekouření naopak tělu pomáhá mnohem lépe zvládat náročné nežádoucí účinky léčby a podporuje celkovou regeneraci.

Pro zdravou populaci je konec s cigaretami tím nejlepším možným krokem v prevenci celé řady onemocnění. Tabákový kouř nestojí pouze za vznikem rakoviny, ale zapříčiňuje i rozvoj dalších fatálních plicních nemocí, jako je plicní fibróza, která bez včasného zásahu vede k nevratnému poškození plic.

Závislost je nemoc, na niž existuje účinná léčba

Mnoho kuřáků dobře zná realitu odvykání, které není snadné. Tabáková závislost je silná; jde o chronickou a relapsující nemoc a úspěšnost odvykání vlastní silou se dlouhodobě pohybuje jen okolo 3 až 5 %. Odvykání však nemusí být pouze otázkou vůle, protože existují možnosti účinné léčby, které mnohonásobně zvyšují úspěšnost odvykání.

„Pokud někdo zkoušel přestat bez léků, většinou dobře ví, že to vůbec není lehké a že se může cítit mizerně, být nervózní, nesoustředěný, mít hlad a přibírat,“ doplňuje k úskalím odvykání prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., přední odbornice na léčbu závislosti na tabáku. „Pokud se nedaří přestat svépomocí, měl by kuřák vyhledat odbornou pomoc. Kontakty může najít třeba na webu Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku www.slzt.cz, kde je asi 40 center pro závislé na tabáku, která sídlí v nemocnicích,“ vysvětluje paní profesorka v rozhovoru pro HOP.

Podpora časného záchytu onemocnění

V rámci uceleného přístupu k prevenci HOP dlouhodobě podporuje také Program časného záchytu rakoviny plic. Tento screeningový program je u rizikových osob obrovským přínosem, protože pomocí nízkodávkového CT dokáže zachytit jak počínající nádory v bezpříznakovém, a tedy léčitelném stadiu, tak i jiná vážná plicní onemocnění včetně plicní fibrózy. „Aktuálně probíhají odborné diskuse o dalším rozvoji programu. To vítáme, protože je důležité, aby byly správně nastaveny postupy péče o pacienty, u kterých screening odhalí i jiné než nádorové nálezy,“ vysvětluje Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů.

Rovněž u bývalých kuřáků ještě řadu let po zanechání kouření přetrvává zvýšené riziko plicních i dalších onemocnění. Proto by se o stav svých plic měl zajímat každý dřívější i současný kuřák a konzultovat dostupné možnosti vyšetření se svým ošetřujícím lékařem.

Cesty pacienta a brožura pro odvykající kuřáky

Jednou z vysoce oceňovaných aktivit HOP je tvorba praktických průvodců – Cest pacienta, které srozumitelně provázejí nemocné složitým procesem diagnostiky a léčby. K již vydaným materiálům pro pacienty s karcinomem plic či plicní fibrózou přibyla také novinka pro všechny, kdo chtějí skončit s kouřením.

„Hlavním cílem našich průvodců je pomoci nemocným i jejich blízkým orientovat se v labyrintu českého zdravotnického systému. Do tohoto portfolia zcela přirozeně a logicky zapadá náš nejnovější přírůstek, Cesta pacienta od cigarety k abstinenci. Mapuje moderní možnosti léčby závislosti, ukazuje kuřákům, že na tento boj nemusí být sami, a vede je krok za krokem k úspěšnému odvykání,“ doplňuje na závěr Mgr. Petra Adámková.

Zdroje: The effect of current smoking on mortality in cancer patients 

Zdroj článku: ADDICTS PR

---

Často kladené otázky