Praha 16. července 2026 – Zástupci ALLATRA Global Research Center (ALLATRA GRC) vystoupili na doplňkovém zasedání OBSE (OSCE Supplementary Human Dimension Meeting), které se konalo ve Vídni ve dnech 29.–30. června 2026 a bylo věnováno tématu „Prevence mučení a špatného zacházení: posílení spolupráce a implementace“.
Oficiální program zasedání se věnoval zárukám v oblasti trestní justice, odborné přípravy a monitorování, odpovědnosti, nápravných opatření a rehabilitace obětí. Příspěvek ALLATRA GRC se zaměřil na dřívější fázi prevence: na informační prostředí, v němž mohou být jednotlivci i celé komunity stigmatizováni, izolováni a postupně zbavováni rovného zacházení a ochrany.
Dne 29. června uspořádala ALLATRA doprovodnou akci s názvem „Od stigmatizace ke špatnému zacházení: Ponaučení z Ruska a dalších zemí, včasné varovné signály, lidská důstojnost a prevence zneužívání“. Akce se konala v rámci doprovodného programu OBSE a zúčastnili se jí právní experti, zástupci občanské společnosti a další odborníci z regionu OBSE i mimo něj.
Diskuse se zabývala tím, jak mohou opakované nálepkování, pomlouvačné kampaně a dehumanizující narativy ovlivnit postoje veřejnosti, přístup k příležitostem i účinnost prostředků nápravy, a to dlouho předtím, než je zjevné porušení práv formálně uznáno. Byla vznesena následující otázka: jak mohou demokratické společnosti reagovat zákonným a přiměřeným způsobem a zároveň zachovat svobodu projevu a vyhnout se normalizaci diskriminace či kolektivnímu podezřívání?
Úvodního slova se ujal Vladimir Ivanov, právník, právní výzkumník a zástupce ALLATRA GRC z Bulharska. Ve svém vystoupení uvedl, že prevence by se neměla zaměřovat pouze na konečné a viditelné fáze zneužívání.
„V jakém přesném okamžiku se sociální stigmatizace mění v systémové riziko pro lidská práva a kdy začíná institucionální tlak nahrazovat rovnou ochranu podle zákona?“
Mezi řečníky byl také Alberto Contu, poradce pro ústavní teorii a etické vládnutí z Itálie, který se ve svém příspěvku věnoval vztahu mezi ústavními zárukami a každodenní praxí institucí. Zdůraznil, že ústavní závazky musí být skutečně naplňovány v činnosti soudů, orgánů veřejné správy i orgánů činných v trestním řízení.
„Musíme překonat trestní právo založené na podezírání a prosazovat kulturu řádného právního procesu na všech úrovních: výkon veřejné moci musí být podřízen právům.“
Ve svých vyjádřeních varoval před nahrazováním důkazů a individuálního posuzování stereotypy, domnělými skupinovými charakteristikami či trestním právem založeným na podezření.
Dr. Aicha Bacha, politoložka z Belgie, zakladatelka a prezidentka Evropského centra pro rozvojová a geostrategická studia a analýzy (ECDA), se ve svém vystoupení věnovala stigmatizaci z pohledu přístupu k zaměstnání ve veřejném sektoru, sociální soudržnosti a rovného zapojení do veřejného života. Zdůraznila, že vylučování určitých komunit z veřejných institucí nebo jejich nedostatečné zastoupení může narušovat důvěru veřejnosti, společenskou soudržnost i rovné zapojení do demokratického života.
„Když komunity vidí, že v institucích, které o nich rozhodují, systematicky chybějí jejich zástupci, vysílá to velmi silný signál. Říká jim: vaše účast je vítána v některých oblastech, ale ne tam, kde se rozhoduje o tom nejdůležitějším.“
Svědek pronásledování z Ruské federace, jehož totožnost nebyla z bezpečnostních důvodů zveřejněna, podal osobní svědectví o porušování lidských práv bývalých dobrovolníků ALLATRA v Rusku. Popsal, jak oficiálním omezením, raziím a trestním řízením předcházely dlouhé roky stigmatizujících mediálních narativů. Ve své výpovědi hovořil o domovních prohlídkách, nátlakových výsleších a raziích prováděných ruskými orgány činnými v trestním řízení proti bývalým dobrovolníkům.
„Koordinovaná kampaň s cílem zdiskreditovat ALLATRA začala již v roce 2015. Po dobu sedmi let o nás média pravidelně zveřejňovala pomlouvačné materiály. Záměrně nás označovali za ‚destruktivní sektu‘ a ‚apokalyptický kult‘, ne proto, že by tyto nálepky odpovídaly realitě, ale proto, že sloužily k vytvoření obrazu nepřítele.“
Svědek rovněž popsal, jak se vyšetřovatelé během výslechů snažili odrazovat od diskuse o otázkách souvisejících s klimatem. Při popisu zkušenosti jiného bývalého dobrovolníka ALLATRA citoval slova vyšetřovatele:
„O klimatu nesmíte mluvit. Toto téma je zakázané.“
Leoš Strnad, zástupce Falun Dafa v České republice, hovořil o formách nadnárodní represe, včetně výhrůžek, dezinformací, institucionálního nátlaku a pokusů izolovat dotčenou komunitu od podpory veřejnosti. Vyzval instituce, aby posuzovaly souvislosti a opakující se vzorce jednání, namísto toho, aby každý jednotlivý případ vnímaly jako izolovanou kontroverzi.
„Když hovoříme o mučení a špatném zacházení, přirozeně si představíme detenční zařízení, policejní stanice, výslechy a věznice. Mučení však téměř nikdy nezačíná tam. Začíná ve chvíli, kdy je určitá skupina vykreslována jako nebezpečná, iracionální, neloajální nebo nehodná ochrany.“
Pan Strnad se ve svém příspěvku věnoval případům zastrašování a poškozování dobré pověsti praktikujících Falun Dafa a souboru Shen Yun Performing Arts mimo Čínu, včetně jejich možného dopadu na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, svobodu projevu a ochotu institucí poskytovat jim ochranu.
Mariia Anapreichyk, právní výzkumnice v oblasti mezinárodního a evropského práva a zástupkyně ALLATRA GRC působící ve Švýcarsku, se zaměřila na dopad stigmatizace na přístup ke spravedlnosti. Upozornila, že právní prostředky nápravy mohou v praxi ztrácet svou skutečnou účinnost, pokud jsou organizace nuceny odvádět značné prostředky od své legitimní činnosti na obranu proti dlouhodobým kampaním veřejného očerňování vedeným napříč několika jurisdikcemi.
„Nejúčinnějším preventivním opatřením není pouze reagovat poté, co ke zneužití již došlo. Je jím přerušení tohoto procesu už v jeho nejranějších fázích.“
Na závěr vystoupila Jevgenija Malecka, lotyšská právnička, bývalá příslušnice orgánů činných v trestním řízení, odbornice působící v oblasti lidských práv, právní výzkumnice a zástupkyně ALLATRA GRC. Představila kriminologický rámec zvaný informační terorismus. Podrobně vysvětlila, jak mohou koordinované informační kampaně využívat stigmatizující nálepky, dehumanizaci a vytváření „obrazu nepřítele“ k podkopávání důvěry veřejnosti a vytváření podmínek, v nichž se diskriminace nebo represe mohou začít jevit jako přijatelné. Zdůraznila:
„Nejnebezpečnějším prvkem je legitimizace nepřijatelného. Informační terorismus mění morální klima v zemi do té míry, že diskriminace, pronásledování nebo represe vůči cílové skupině začnou působit jako ‚oprávněné‘, nebo dokonce ‚nezbytné‘ pro záchranu státu.“
Na doprovodné akci byly diskutovány příklady týkající se občanské společnosti, náboženských komunit a etnických skupin v Belgii, Rusku, na Ukrajině, v Číně i v nadnárodním informačním prostředí. Řečníci se zabývali otázkou, v jakém okamžiku může systematická a koordinovaná dehumanizující rétorika přispívat k diskriminaci, vylučování, institucionálnímu nátlaku a snižování ochoty poskytovat ochranu osobám, které se stávají jejím terčem.
Stejná preventivní perspektiva se promítla i do plenární diskuse zasedání o odborné přípravě, monitorování a posíleném dohledu. Ve svém projevu pan Ivanov vznesl otázku, zda by koordinovaná stigmatizace a dehumanizující narativy neměly být v rámci prevence mučení a špatného zacházení vnímány jako možné signály včasného varování. S odkazem na příklady, které ALLATRA GRC představilo již dříve, citoval ruské antikultovní narativy označující Ukrajinu za „totalitní hypersektu“ a Ukrajince za „kanibaly“. Pokud jsou takové dehumanizující nálepky systematicky šířeny po delší dobu, mohou postupně normalizovat nepřátelství, oslabovat empatii a vytvářet podmínky, v nichž se diskriminace, špatné zacházení a další závažná porušení lidských práv stávají pravděpodobnějšími. Jinými slovy, takové narativy mohly sehrát roli při ospravedlňování ruské agrese proti Ukrajině.
ALLATRA GRC zastává názor, že účinná prevence porušování lidských práv vyžaduje věnovat pozornost nejen samotnému porušování práv, ale i dřívějším okolnostem, které mohou takové porušování učinit předvídatelným: opakované dehumanizaci, koordinovaným útokům na pověst, překážkám bránícím rovnému zapojení a oslabování empatie veřejnosti vůči jednotlivcům nebo skupinám, které se stávají terčem těchto praktik.
ALLATRA GRC děkuje řečníkům, účastníkům i organizátorům, kteří přispěli k této výměně názorů. Centrum bude i nadále podporovat výzkum, dialog a preventivní přístupy, které posilují lidskou důstojnost, rovnou ochranu podle zákona a bezpečné prostředí pro občanskou společnost v celém regionu OBSE.
ALLATRA je mezinárodní občanská platforma s výzkumným centrem ve Spojených státech (ALLATRA Global Research Center), která se zabývá komplexní analýzou klimatických a environmentálních změn, výzkumem dopadů mikro- a nanoplastů a podporou mezikulturní spolupráce a ochrany základních lidských práv a svobod.
V případě dotazů nás prosím kontaktujte e-mailem na adrese info@allatra.org.
Zdroj: ALLATRA Česká republika, z. s.
Často kladené otázky
Jaké téma bylo hlavním zaměřením ALLATRA GRC?
Hlavním tématem bylo stigmatizace jako signál včasného varování.
Kdo vystoupil na zasedání OBSE?
Mezi řečníky byli právníci a odborníci z různých oblastí.
Jaký byl cíl doprovodné akce ALLATRA?
Cílem bylo poukázat na vliv stigmatizace na lidská práva a prevenci zneužívání.
