Category: Článek

Praha 8. dubna 2026 – Přestože v České republice funguje systém pro bezpečné vracení nepoužitých a prošlých léčiv, skoro pětina lidí, a to převážně v mladém věku, je vyhazuje do běžného odpadu. Nový projekt „Nevyhazuj léky“, na kterém spolupracuje Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS), připomíná, jak s léčivy správně zacházet.

2,969.939 – tolik kilogramů léčiv se v České republice vytřídilo mezi lety 2021–2024. Je to moc, nebo málo? Podle dat z průzkumu výzkumné agentury NMS¹, který zadala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, by to mohlo být i více. Téměř pětina Čechů (19,5 %) totiž vyhazuje prošlé a nespotřebované léky do běžného odpadu. Dalších 13,8 % si je nechává do zásoby, přestože už nemusí být účinné ani bezpečné.

Projekt „Nevyhazuj léky“ připomíná, že stejně jako třídíme papír, plasty nebo sklo, nemají ani léky končit v běžném odpadu. V České republice přitom funguje systém, kdy nepoužitá či prošlá léčiva mohou lidé bezplatně odevzdat v lékárnách, které zajistí jejich bezpečné předání k likvidaci. Přesto část léčiv stále končí v komunálním odpadu, kde představují zbytečné riziko pro životní prostředí i veřejné zdraví.

„Odpovědné nakládání s léčivy je nedílnou součástí širšího přístupu k ochraně životního prostředí. Inovativní farmaceutický sektor v Evropě i v České republice dlouhodobě usiluje o minimalizaci svého dopadu na životní prostředí a řídí se přísnými evropskými regulačními požadavky. Projekt „Nevyhazuj léky“ vnímáme jako důležitý krok směrem k větší informovanosti veřejnosti a odpovědnému chování v každodenním životě,“ říká David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Významnou roli v celém systému sehrává lékárenská síť. Právě sem mohou lidé vracet léčiva, která již nevyužijí, a to bez ohledu na to, kde je původně zakoupili.

„Lékárny jsou pro veřejnost přirozeným a snadno dostupným místem, kam lze bezpečně vracet nespotřebované nebo prošlé léky. Tento systém funguje dlouhodobě a je plně dostupný napříč celou Českou republikou. Zároveň je důležité, aby lidé pravidelně kontrolovali obsah svých domácích lékárniček a neponechávali si léčiva, která již nejsou vhodná k použití,“ uvádí Irena Storová, ředitelka Asociace provozovatelů lékárenských sítí.

Z jakých důvodů Češi nevracejí léky do lékárny?  
Data ukazují, proč lidé léky do lékáren nevracejí. Nejčastěji si je nechávají do zásoby, to uvedlo 40 % respondentů. Další přiznávají spíše praktické důvody. Téměř třetině se s nimi do lékárny nechce (29,3 %) a část veřejnosti vůbec neví, že je možné léky do lékárny vrátit (15 %).

Méně zodpovědné chování je přitom patrné zejména u mladších lidí do 34 let, kteří častěji léky vyhazují nebo si je ponechávají do zásoby. S tím souvisí i fakt, že kontrola domácích lékárniček není samozřejmostí. 32,9 % Čechů ji provádí jen výjimečně, případně vůbec, nebo až ve chvíli, kdy lék potřebují.

„Léčiva nejsou běžný odpad. Jejich nesprávná likvidace může představovat riziko jak pro životní prostředí, tak pro veřejné zdraví. Z našich zkušeností víme, že část veřejnosti stále neví, jak s nepoužitými léčivy správně nakládat. Přitom řešení je jednoduché – každá lékárna v České republice je připravena tato léčiva bezpečně převzít. Posilování informovanosti a odpovědného přístupu veřejnosti proto považujeme za klíčové,“ říká Tomáš Boráň, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Zcela opomíjená pak zůstává kontrola léčiv u starších příbuzných. Přestože právě senioři patří mezi skupiny s nejvyšší spotřebou léků, většina lidí jejich domácí lékárničku vůbec nekontroluje (68,8 %). Pouze menší část veřejnosti jim aktivně pomáhá s tříděním a vracením nespotřebovaných léčiv. 

Jak léčiva správně vracet a co se s nimi děje dál  
Léky, které lidé vrátí do lékáren, následně putují ke specializovaným společnostem, jež zajišťují jejich ekologickou a bezpečnou likvidaci. Tento proces probíhá v souladu s přísnými pravidly odpadové legislativy a mohou ho provádět pouze společnosti, které jsou na seznamu Ministerstva zdravotnictví ČR a mají oprávnění k odstraňování nepoužitelných léčiv.

„Veškeré léky, které převezmeme od lékáren, likvidujeme tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí ani veřejného zdraví. Jde o přísně kontrolovaný proces s jasně danými pravidly, kterými se řídíme,“ vysvětluje Michal Studnička, jednatel odpadové společnosti AVE Kralupy. 

Jak tedy správně a ekologicky nakládat s léčivy? Stačí se držet těchto tří jednoduchých bodů: 

• Pravidelně kontrolujte datum spotřeby všech léčiv, a to nejen sobě, ale také svým starším příbuzným.
• Pokud doma najdete léčiva s prošlým datem spotřeby, rozhodně je dále neužívejte. Tato léčiva vložte do sáčku a odneste do kterékoliv lékárny.
• Sáček s léčivy předejte lékárníkovi nebo ho vložte do speciálního boxu (pokud takový v lékárně mají).

Web www.nevyhazujleky.cz vám srozumitelně ukáže, co dělat s nepoužitými nebo prošlými léky. Přehledně vás provede jednotlivými kroky, nabídne odpovědi na nejčastější otázky a přidá i zajímavá data o tom, kolik léčiv se v posledních letech vytřídilo v jednotlivých krajích České republiky.   
Navštivte www.nevyhazujleky.cz a zjistěte, jak na třídění léků jednoduše a správně.

(1) – Průzkum provedla agentura NMS v rámci omnibusového šetření na reprezentativním vzorku 1 056 respondentů z české populace ve věku 18+. Sběr dat probíhal v březnu 2026, online v Czech National Sample.

Zdroj: AIFP

https://www.protext.cz.

---

Často kladené otázky

Praha 7. dubna 2026 – Rekordní edukace dětí v rámci Světového dne ústního zdraví 2026 díky dobrovolníkům, municipalitám a ČSK! Obří potenciál prevence.

Ve dnech 18., 19. a 26. března 2026 se v Praze uskutečnily hlavní akce u příležitosti Světového dne ústního zdraví, které přinesly mimořádný úspěch. Během uvedených dní bylo edukováno přibližně 1550 dětí ve věku od 6 do 14 let, což představuje rekordní výsledek této preventivně-edukační iniciativy. Mezi návštěvníky osvětové akce na Budějovické byla i řada dospělých.

Program probíhal 18. března v Komunitním centru Matky Terezy a 19. března v Kulturním centru Zahrada na Praze 11. Oba dny byly zahájeny v 8:00 hodin, slavnostní zahájení následovalo vždy v 9:00 za účasti prezidenta České stomatologické komory doc. MUDr. Romana Šmuclera, CSc., místostarosty Prahy 11 PhDr. Jana Jaroše a dalších hostů. Na pódiu vystoupila také garantka odborné praxe studijního programu Dentální hygiena na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Mgr. Petra Křížová, DiS., spolu se zástupci partnerů projektu. Během těchto dvou dní bylo ošetřeno 1200 dětí.

Návštěvníci, především děti ze základních škol, měli možnost projít interaktivními stanovišti zaměřenými na správnou ústní hygienu, prevenci zubního kazu a pochopení významu ústního zdraví pro celkové zdraví člověka. Edukace byla koncipována hravou a srozumitelnou formou, která umožnila aktivní zapojení všech účastníků.

Organizátorem akce byla Česká stomatologická komora, která na projektu spolupracovala se studenty 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Sdružením studentů stomatologie ČR, Asociací dentálních hygienistek ČR, Střední zdravotnickou školou a SOŠ Benešov, SVOŠZ pro dentální hygienistky a městskou částí Praha 11.

Do organizace se zapojilo přibližně 60 studentů a studentek ze 3. LF UK, 6 studentů a studentek ze Sdružení studentů stomatologie ČR a 4 studentky z Asociace dentálních hygienistek ČR. Letošní ročník znovu potvrdil, že systematická a dobře organizovaná edukace představuje účinný nástroj pro posilování povědomí o prevenci již od raného věku.

Další významná akce se konala pod názvem Úsměv, který vydrží dne 26. 3. ve vestibulu Úřadu MČ Praha 4 ve spolupráci ve Stomatologií Budějovická. Zúčastnilo se zhruba 350 lidí. Akce byla určena pro širokou veřejnost, tedy pro děti, dospělé i seniory.

Menší doprovodné akce probíhaly napříč celou Prahou. V rámci Světového dne ústního zdraví 2026 tak bylo ve spolupráci se zapojenými institucemi na území hlavního města celkem ošetřeno a edukováno přibližně 9 500 osob.

Světový den ústního zdraví se každoročně koná napříč celou Českou republikou, přičemž do letošního ročníku se zapojilo přibližně 90 míst. Série osvětových aktivit bude završena 12. dubna akcí v Plzni, která se uskuteční v obchodním centru Plaza.

Světový den ústního zdraví 2026 se konal pod záštitou Ministerstva zdravotnictví České republiky a byl realizován za podpory partnerů projektu.

Informace o aktivitách byly průběžně zveřejňovány na sociálních sítích České stomatologické komory, na webu Republika bez kazu a v odborném časopise LKS.

Jde se jen dohadovat, jak velké by bylo zlepšení a pokles potřebné zdravotní péče, kdyby takovou edukaci platil, jako ve zbytku EU, český stát nebo zdravotní pojišťovny z Fondů prevence. Pravděpodobně by se počet zubních kazů snížil u dětí desetkrát, jako v Německu. A ušetřila by se miliarda korun z pojištění ročně, nemluvě o nepříjemností pro statisíce dětí.

Zdroj: Česká stomatologická komora

www.dent.cz

---

Často kladené otázky

Praha 7. dubna 2026 – U příležitosti Dne médií farmaceutické divize společnosti Bayer v roce 2026 Stefan Oelrich – člen správní rady společnosti Bayer AG a prezident její farmaceutické divize – přiblížil, jakou roli hraje přetrvávající zaměření na prioritizaci vědy a obchodu coby hnací faktor předpokládané růstové trajektorie do roku 2030.

„Se zaměřením na naše strategické priority a vědeckou preciznost vidíme, jak se z hlediska růstu v současnosti i v budoucnosti vyplácí naše transformativní strategie,“ řekl Stefan Oelrich. „Při našem vůbec nejsilnějším farmaceutickém portfoliu, multimodálním plánování produktů a provozním modelu s čím dál větší podporou AI jsme na cestě k tomu, abychom se od roku 2027 vrátili ke střednímu jednocifernému růstu a naši marži navýšili od roku 2028 směrem ke 30 procentům do roku 2030.“

Pět katalyzátorů růstu v klíčových terapeutických oblastech, které jsou hnacími faktory výkonu divize Bayer Pharmaceuticals pro nadcházející dekádu

„Naším záměrem je být v dané oblasti první nebo nejlepší, protože pacienti si nic menšího nezasluhují,“ říká Christine Roth, výkonná viceprezidentka, globální vedoucí pro produktovou strategii a komercializaci a členka týmu vedení farmaceutické divize. „Odvážné volby, k nimž jsme v průběhu posledních pár let přistoupili, urychlují inovace a pro pacienty i Bayer znamenají reální dopad.“

Kardiologie

Sekundární prevence cévní mozkové příhody – Bayer hledá nové terapeutické možnosti pro sekundární prevenci cévní mozkové příhody, které by nabídly vylepšený profil přínosu a rizika. K cévní mozkové příhodě každoročně dochází zhruba u 12 miliónů lidí na celém světě, z toho se v 80 procentech jedná o ischemické cévní mozkové příhody. Přibližně u jednoho z pěti lidí, kteří takovou ischemickou příhodu přežijí, dochází do pěti let k další cévní mozkové příhodě i při dostupných strategiích prevence sekundární cévní mozkové příhody.

Kardiomyopatie způsobená transthyretinovou amyloidózou (ATTR-CM) – Bayer v Evropě úspěšně zavádí terapeutickou možnost stabilizace genu TTR (transthyretin), která působí podobně jako přirozeně se vyskytující „ochranná mutace“ genu, působí tak cíleně na ústřední příčinu ATTR-CM. ATTR-CM je poddiagnostikované progresivní fatální srdeční onemocnění způsobené destabilizací transthyretinu (TTR), které vede k depozici amyloidových fibril v srdci, což může vést k srdečnímu selhání. Odhaduje se, že ATTR-CM globálně postihuje 400.000 lidí, v Evropě přibližně 190.000 lidí.

Chronické onemocnění ledvin / kardiologie – Bayer má ambice postavit se do čela při usilování o pokrok v léčbě pacientů se srdečním selháním a onemocněním ledvin. CKD a/nebo HF globálně postihuje více než 875 miliónů lidí, přičemž pravděpodobnost rozvoje obou těchto onemocnění stoupá v důsledku globálních trendů životního stylu, stárnutí populace a rostoucího výskytu diabetu. Pacienti s CKD nebo HF čelí nižší míře přežití, a situace se při společném výskytu obou onemocnění ještě více zhoršuje, což si vyžaduje naléhavou odpověď v oblasti strategií léčby.

Onkologie

Metastatický hormonálně senzitivní karcinom prostaty (mHSPC) – Bayer se zabývá zkoumáním nových možností, které mohou inhibovat receptorovou funkci androgenů (mužských hormonů) a tím pádem také růst nádorových buněk prostaty. Karcinom prostaty je u mužů druhým nejčastějším nádorovým onemocněním. V roce 2022 na toto onemocnění v celosvětovém měřítku zemřelo téměř 400.000 mužů.

Zdraví žen

Bayer se zaměřuje také na řešení problémů souvisejících se zdravím žen. Podle prognóz vzroste globální populace žen v menopauze do roku 2030 na 1,2 miliard. Menopauza přitom u žen nastupuje v době, kdy jsou společensky i profesionálně velmi aktivní.

Obnovení produktového portfolia jako hnací faktor budoucího růstu

„Naše důsledná strategie, zaměřená na obnovení portfolia ve vývoji o inovativní a diferencované přípravky, nyní projevuje svůj potenciál, jak ostatně ukazují naše rekordní výsledky v roce 2025. V roce 2026 předpokládáme dosažení několika klíčových mezníků, které dále potvrdí platnost naší strategie dosahování výsledků prostřednictvím inovací, například ve sféře precizní medicíny v našich hlavních terapeutických oblastech kardiovaskulárních chorob a onkologie, regenerativních buněčných a genových terapií a molekulárního zobrazování,“ řekl Christian Rommel, výkonný viceprezident, globální vedoucí výzkumu a vývoje a člen týmu vedení farmaceutické divize.

Pokrok v oblasti vývoje precizních léčivých přípravků

Onkologie Bayer se zaměřuje na výzkum cílené alfa částicové terapie (TAT) pro pacienty s pokročilým metastatickým kastračně rezistentním karcinomem prostaty (mCRPC), což je strategický pilíř precizní onkologie. Karcinom prostaty je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů, s mediánem přežití pod tři roky u pacientů s metastatickým onemocněním.

Medicína využívající malé molekuly nadále zůstává jednou z nejefektivnějších cest, jak díky dostupnosti, předvídatelnosti a globální škálovatelnosti poskytovat terapie s velkým dopadem.

Portfolio genových a buněčných terapií s potenciálem transformativního dopadu u pacientů

Genová terapie

„Na základě propojení integrované platformy AskBio s globálními vývojovými a provozními kapacitami společnosti Bayer pracujeme na vývoji léčiv s potenciálem transformace života pacientů se vzácnými i běžnějšími chorobami,“ řekl Gustavo Pesquin, výkonný ředitel společnosti AskBio.

Se srdečním selháním žije odhadem 64 miliónů lidí na celém světě. Přes dosažený pokrok v léčbě zůstává mortalita a morbidita velmi vysoká. Bayer i v této oblasti hledá řešení a využívá k tomu také vývoj v oblasti genové terapie.

Parkinsonova choroba (PD) – Bayer zkoumá jednorázovou genovou terapii, která je navržena tak, aby působila cíleně na základní biologickou příčinu Parkinsonovy choroby (PD), s cílem obnovení funkce neuronů a potenciálně zpomalení progrese onemocnění. Prevalence PD se za posledních 25 let zdvojnásobila a s tímto onemocněním žije téměř 12 miliónů lidí na světě.

Buněčná terapie

„V případě chorob, pro které je charakteristická ireverzibilní ztráta buněk, přináší regenerativní medicína naprosto nový přístup,“ řekl Seth Ettenberg, prezident a CEO společnosti BlueRock Therapeutics. „V současnosti posouváme nové buněčné terapie do klinického vývoje, spolu se škálovatelnou a reprodukovatelnou výrobou.”

V oftalmologii Bayer zkoumá potenciál terapie fotoreceptorových buněk odvozené od indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC) při léčbě primárních onemocnění fotoreceptorů. Primární onemocnění fotoreceptorů představují podskupinu dědičných onemocnění sítnice, která vedou k nevratné ztrátě zraku u dětí i dospělých.

Pokrok díky inovacím v oblasti zobrazovacích vyšetření

„Zobrazovací techniky v medicíně se v současnosti rychle vyvíjejí směrem k více personalizovanému přístupu a integrují se do průběhu péče o pacienty,“ říká Dr. Konstanze Diefenbach, vedoucí výzkumu a vývoje v oblasti radiologie ve společnosti Bayer. „V Bayeru jsme průkopníky v oblasti inovací, o které se tento vývoj opírá – od nízkodávkových kontrastních látek, přes chytřejší a propojené pracovní postupy, až po nové molekulární přístupy. Prostřednictvím časnější a přesnější diagnostiky umožňujeme lékařům zvolit precizní léčbu a zlepšit péči o pacienty.“

Posílení produktivity v oblasti výzkumu a vývoje prostřednictvím synergie mezi vlastní AI a strategickými partnerskými vztahy

„Naším cílem je posílit využití AI, abychom do roku 2030 zvýšili produktivitu výzkumu a vývoje o 40 procent,“ říká Sai Jasti, SVP, vedoucí pro datové vědy a umělou inteligenci v rámci výzkumu a vývoje divize Bayer Pharmaceuticals. „Prostřednictvím integrace architektury AI platformy s anonymizovanými daty zaměřenými na pacienty mohou naši vědečtí pracovníci v oblasti dat maximalizovat naše vlastní portfolio biologik, validovat AI modely a škálovat řešení, což v konečném důsledku znamená rychlejší objevování léčiv.“

Strategická partnerství společnosti Bayer s organizacemi Vanderbilt University Medical Center v USA, FinnGen ve Finsku a PRECISE v Singapuru posilují globální ekosystém, který v sobě slučuje využití anonymizovaných dat a analytickou práci s využitím AI. Výsledkem je rychlejší objevování léčiv v kritických oblastech, jako jsou kardiovaskulární a renální onemocnění.

Nedávno také společnost Bayer uzavřela partnerství se společností Cradle, jejíž platforma je navržena tak, aby umožňovala zkrácení průběhu vývoje a rychlejší a preciznější posun molekul vyšší kvality do stádia klinického vývoje.

AI se v čím dál vyšší míře stává nedílnou součástí provozních činností Bayer napříč celým hodnotovým řetězcem. Zaměstnanci získávají díky práci využívající AI posilu v oblasti komplexního plánování produktů a trhů v celosvětovém měřítku, až po soubor agentních nástrojů nové generace.

Zdroj: Bayer

https://www.protext.cz.

PROTEXT

---

Často kladené otázky